Hračička na jevišti i v zákulisí. Věčně usměvavý, neustále zapálený pro věc, svolný pro jakoukoliv srandu. Tak by se dal jednoduše a přitom velmi výstižně charakterizovat herec ze zlínského divadla Josef Koller. Muž, který se vedle své profese zvládá věnovat i celé řadě neuvěřitelných koníčků.

Přední český režisér Petr Štindl se vrací do Zlína často a rád. V místním divadle zanechal už tak dost hlubokou stopu, a to díky celé řadě vydařených inscenací, které si oblíbili nejen diváci ale i samotní herci. V posledních letech uvedl na zlínském jevišti například pichlavou tragikomedii Srpen v zemi indiánů či komorní diktát krásy s názvem Proč být hezká.

Jeho životní příběh je fascinující. Byl počat ještě za Rakouska-Uherska, avšak narodil se pár měsíců po vzniku první republiky. Zažil 2. světovou válku, nástup a pád komunismu i návrat demokracie. Procestoval celý svět, nejen Tatrou 87 a po boku letitého parťáka Jiřího Hanzelky. Řeč není o nikom jiném, než o Miroslavu Zikmundovi, který slaví sté narozeniny.

Dá se říct, že jsou jakousi raritou ve zlínském hereckém souboru. Znají se už od dob studií, do místního divadla nastoupili krátce po sobě a pojí je skutečně pevné přátelství. V letošním roce navíc oba dva oslavili šedesátiny. Pánové Luděk Randár a Radoslav Šopík se vůbec poprvé sešli u jednoho stolu a poskytli naprosto unikátní rozhovor.

Již brzy se zlínskému divadelnímu divákovi pořádně představí nová tvář hereckého souboru Lucie Rybnikářová. Rodačka z Hluku nastoupila do angažmá na začátku letošní sezóny a okamžitě dostala parádní příležitost, když byla obsazena do role Ofélie ve slavné Shakespearově tragédii Hamlet.

Na jevišti i v zákulisí se často potkávám se Stanislavem Vallou, což je skutečná místní legenda. On je totiž nejenom herec, ale také jeden z úplně prvních inspicientů v historii zlínského divadla. A jen tak mimochodem, já jsem v tom toku času zatím inspicient poslední. I proto se velmi nabízelo, udělat tento velký a zcela otevřený rozhovor.

Zdeněk Julina je se zlínským divadlem spjatý už více jak dvacet let. Diváci si tohoto charismatického herce zamilovali díky jeho všestrannému talentu, který uplatňuje jak ve vážných inscenacích, tak i ve vděčných komediích. Momentálně si užívá roli drsného chlápka v ryze chlapském Testosteronu a pomalu se připravuje na zkoušení Hamleta.

Městské divadlo Zlín opouští velmi výrazná tvář mladé herecké generace. Po téměř pěti letech se musíme rozloučit s Vojtěchem Johaníkem, který bude od září patřit ostravskému Divadlu Petra Bezruče. Věčně pozitivně naladěný herec se zlínskému divákovi představil dvěma desítkami rolí.

Do konce utkání zbývalo dvanáct minut. Po zakázaném uvolnění se vhazovalo v ruském pásmu. Patera vyhrál buly, Procházka posunul Svobodovi a ten vypálil pod víko. „Tak přece jen existuje spravedlnost,“ křičel komentátor Vichnar a s ním snad celý český národ u televizních obrazovek.