Kapela M.Z.H. oslaví pětadvacet let na scéně! „Teď nám to hraje jako prase, řekl bych, že snad nejlíp v historii,“ usmívá se zpěvák Michal „Jonys“ Rollo

… návrat k PUNKořenům!

Pražská punková kapela M.Z.H. se může pochlubit bohatou festivalovou i klubovou historií. Této početné partičce rozhodně nejsou cizí malá pódia, ovšem zdaleka nepohrdne ani velkými prostory, na kterých byla nejčastěji k vidění po boku legendárních Tří sester.

A ačkoliv v poslední době těch společných koncertů se Třemi sestrami výrazně ubylo, kapela M.Z.H. jede dál. V letošním roce dokonce oslaví pětadvacet let existence, což bude podle zpěváka Michala „Jonyse“ Rolla stát rozhodně za to. „Hraje nám to jako prase. Pokud to vydrží a přidáme i několik nových písní, případně klip, tak si myslím, že nás čeká důstojná celoroční oslava,“ usmívá se muž, který je s kapelou M.Z.H. spjatý od úplných začátků.

Za ty roky, co jsme spolu nedělali rozhovor, se ve vaší kapele hodně věcí změnilo. Na začátek si proto řekněme, co je aktuálně u M.Z.H. nového?

Už je to sice víc jak rok a půl, ale největší změnou je drobná obměna sestavy, která přinesla trochu nový a hlavně lepší zvuk. No, prostě to teď hraje jako prase, snad nejlíp v historii M.Z.H. Škoda jen, že oproti předchozím letům nám ubylo koncertů, a to z toho důvodu, že už tolik nejezdíme s kapelou Tři sestry.

V jakém tedy aktuálně hrajete složení? Přiznám se, že jsem nějak ztratil přehled, koho máte nyní na „soupisce“…

Aktuální sestava kapely vypadá takhle: Jirka Šimůnek – zpěv, Michal „Jonys“ Rollo – zpěv, Daniel „DeLuxe“ Král – kytara, Kamil „Pim“ Stibůrek – kytara, David Herák – kytara, Pavel „Simmons“ Varhulík – basa, David „Ešus Bandaskovič“ – bicí, Martin „Jaroušek“ Roušar – klarinet a saxofon, Pavel „Mafuna“ Martinek, náš stálý host – zpěv, konferenciér a manager.

Vždycky jsem vás vnímal a vnímám jako kapelu, která je pověstná tím, že se může chlubit širším a doublovaným nástrojovým obsazením, což jsi mi i nyní potvrdil. Co mě však překvapilo je to, že například Dáňa odložil paličky a chopil se elektrické kytary. Jak je to možné?

Dáňu začaly bolet ruce, tak jsme vzali na inzerát mladého neopotřebovaného bubeníka. Já osobně tuhle změnu velmi vítám, protože je šikovný, stejně jako náš nový basák, a Dáňovi to jde na kytaru náramně. To je stará věc… (úsměv) Dohromady to prostě hraje moc pěkně. Myslím, že přesně tohle jsme potřebovali.

Fanoušci se často ptají, proč hrajete stále méně a méně. A já se nyní ptám na totéž – čím to je, že koncertů z vašeho seznamu výrazně ubylo? Opravdu je to tím, že jezdíte méně se Třemi sestrami?

Ano, je to tím. Koncertů se Sestrami ubylo a vzhledem k tomu, že Dáňa, Jirka i Jaroušek jsou u nich pracovně zaháčkovaní, tak tomu musíme přizpůsobovat termíny. Zjednodušeně, když hrají Sestry a my se jim tam zrovna „nevtírneme“, tak nemůžou hrát M.Z.H. nikde jinde. Už jsme ale v kapele nakousli i téma, že bychom nazkoušeli koncertní playlist v okleštěné sestavě, tedy bez tria D. J. J. a zbavili se tím závislosti na Sestrách. Šlo by o takovou dietní podobu M.Z.H. pro případ, že se nám budou překrývat termíny se „Souborem kreténů“. Zatím je to ale jen ve fázi keců, kde v našem případě taky velká část projektů končí. Tak uvidíme….

Já osobně si pak musím přihřát polévku, protože vidět vás třeba na Moravě, to aby se stal v podstatě zázrak. Doufám, že se této lokalitě nevyhýbáte záměrně.

Nechci se opakovat, ale i tohle souvisí s celkovým úbytkem našich koncertů. Třeba mně Morava docela chybí a musím pátrat v paměti, kdy jsem tam vlastně hrál naposledy. Rád bych to v budoucnu napravil, protože mám na moravské koncerty ty nejlepší vzpomínky… (úsměv)

Jaký váš koncertní zážitek z poslední doby stojí za zmínku?

Poslední dobou je to vlastně každý koncert, protože si opravdu užíváme, jak to pěkně hraje. Letos oslavíme dvacet pět let existence kapely, a pokud nám to takhle vydrží a přidáme i několik nových písní, případně klip, který je už lehce za fází keců, tak myslím, že nás čeká důstojná celoroční oslava.

Je pravda, že před časem jste avizovali, že zkusíte dát dohromady nové songy, proto se nabízí otázka, jak to s novým materiálem vypadá? Dočkáme se v brzké době něčeho nového z vaší dílny?

Když se to tak vezme, už bychom materiál na novou desku měli, ale rádi bychom ještě pár dalších songů zkusili vypotit, ať to stojí za to a je třeba z čeho vybírat. Netroufám si odhadnout termín, ale možná to všechno bude směřovat k tomu zmíněnému výročí. Bylo by to příjemné.

Nikdy vám nechyběl smysl pro humor a patřičný nadhled. K jakým tématům se nyní chcete vyjadřovat? Koho nebo co si berete nyní v textech na mušku?

Když budu mluvit za svoje texty, tak bych asi zmínil „novou“ píseň s názvem „Roky“, kterou na koncertech hrajeme asi třetí rok. Je to sice cover od Dog Eat Dog (pozn.: píseň Rocky), ale hodně mě baví, neboť se v ní zabýváme sami sebou. I plánovaná klipová pecka má podobný téma, a když o tom teď takhle přemýšlím, tak to vlastně docela zapadá do toho blížícího se výročí. Nejde ovšem o žádné bilancování, ale o stále stejný vyznání našich radostí i starostí s nezbytnou nadsázkou. Seriózněji to vyjádřit asi neumíme. Zaplaťpánbu! A víš co? Hlavně se od počátku věků úspěšně vyhýbáme politice, což bych rád zachoval, neboť mně osobně k tomu nevede žádná potřeba. Bohatě stačí ty „Fejsbuky“, že jo? (úsměv) Kázat něco takového přímo z pódia se mi vždycky hnusilo, a to obzvláště v době, kdy nejde o žádné hrdinství.

Probrali jsme aktuální dění. Ale co dál? Jaké mají „Hrbatí“ plány do budoucna, třeba po tom, co oslaví pětadvacet let na scéně?

Asi jsem to už tak trochu nastínil, i když u nás jeden nikdy neví, co přijde… Nebo spíš nepřijde… (smích) Budu tedy stručný. Chceme víc hrát, zkoušet, něco nahrát, případně natočit, bavit se tím a všechno to ještě nějaký ten rok přežít.

 

Tento rozhovor vyšel v rámci dlouho připravované série „… návrat k PUNKořenům“, kterou se autor Jakub Malovaný vrací ke svým tvůrčím začátkům. Opět vyzpovídal šestici kapel, která mu před dvanácti lety dala možnost, aby o ní mohl publikovat své vůbec první články. Dále se ještě můžete těšit – každý týden v pondělí – na tyto kapely: E!E, PLEXIS a DE BILL HEADS.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Kapela Synové výčepu je stále při chuti! „Hrajeme hodně, dokonce musíme z časových důvodů některé koncerty i odmítat,“ říká kytarista a kapelník Rosťa Cerman

Legendární Tři sestry vyjíždí na Vinyl Tour 2020! „První naše desky skrývají skvosty, které jsme sice víc jak dvacet let nehráli, nicméně za tu dobu pěkně uzrály,“ říká baskytarista a kapelník Tomáš „Magor“ Doležal

… návrat k PUNKořenům! Aneb série šesti punkových rozhovorů Jakuba Malovaného, kterou se vrací ke svým tvůrčím začátkům, startuje!

 

Foto: Archiv kapely M.Z.H. a archiv projektu PÁLÍ!