Možná jste o ní už slyšeli. A pokud ne, věřte, že je nejvyšší čas to napravit. Kapela Dundee & Friends je sice relativně mladá a na hudební scéně si teprve hledá své místo, ovšem tvoří ji velmi zkušení zlínští muzikanti, kteří nedávno dokončili čtveřici autorských písní a právě ji vydávají v balíčku jako zbrusu nové EP.
„Dali jsme si záležet na čistě vlastních a nových věcech, které jsme nahráli ve zlínském Studiu V. Řekl bych, že jde o vesměs pomalejší popové písně, kdy každá má zcela odlišný charakter,“ říká v rozhovoru kytarista a zpěvák Miloš „Dundee“ Navrátil, který stál u zrodu kapely.
Pojďme na úplný začátek. Kdy uskupení Dundee & Friends vzniklo?
Bylo to zhruba před dvěma lety, a to v době, kdy se celá řada z nás – zlínských muzikantů – občasně scházela, různě si jamovala a nezávazně hrála nejenom mé rozdělané autorské písně, ale také písně, které jsme měli všichni tak nějak rádi. Postupem času si to celé jaksi sedlo a bylo to… (úsměv)
Chápu-li to správně, tak prvotně jste ale kapelu založit nechtěli. Pouze jste si ve svém volném čase pro radost hráli, mám pravdu?
Ano. Projekt Dundee & Friends opravdu vyplynul ze situace a postupem času se sám formoval, aniž bychom mu šli nějak víc naproti. Prostě jsme si začali hrát akusticky, nejen pro to, že jsme byli i lehce unavení muzikou, kterou jsme doposud dlouhá léta dělali, a zjistili jsme, že hrát „potichu“ nás baví, stejně jako nás baví určitý hudební minimalismus nebo komorní nástrojové obsazení.
Pokud bys měl kapelu Dundee & Friends jednoduše a výstižně charakterizovat, jak by to vypadalo?
Zakládáme si na jednoduchých písničkách a úderné muzice, která není nikterak přearanžovaná, avšak má určitou hloubku. Hodně čerpáme z americké muziky, ať už jde o country, country-pop nebo blues. A jednoznačně pak dbáme na to, aby to celé bylo muzikantsky zajímavé a pestré.
Už jsi mi naznačil, že v začátcích jste měli jak své vlastní věci, tak i písničky převzaté. Nyní vypadá váš repertoár jak?
Na úplném začátku jsme měli zhruba pětasedmdesát procent repertoáru převzatého a zbytek byl autorský. Nyní jsme ale ve stádiu, kdy je to už naopak a v našem playlistu převažují spíš naše vlastní písničky. Na koncertech pak hrajeme z patnácti věcí třeba čtyři převzaté, ale troufám si tvrdit, že jde o písničky, které stejně téměř nikdo nezná… (úsměv)
V jakém složení momentálně hrajete? Jaká je vaše ustálená sestava?
Momentálně hrajeme už v ustáleném složení: Michal Sládek – baskytara, Petr Hoffmann – kytara, Libor Jandík – bicí a já hraju na druhou kytaru a zpívám. Dřív nás ale bylo v kapele víc. Respektive muzikanti se různě střídali, podle toho, kdo měl zrovna čas a mohl s námi hrát, ať už to byli třeba Kuba Lutner, Peťa Ptáček, Matěj Morávek, Vojta Palisa nebo Honza Laník – zlínskému posluchači velmi známé tváře… (smích) Takže i z toho důvodu máme v názvu ono slovo „Friends“.
Můžeme říct, že i díky dlouhodobě ustálené sestavě se už kapela ubírá nějakou promyšlenou cestou? Máte už nějakou vizi, nebo všechno stále necháváte pozvolně plynout?
Je pravda, že kluci mě neustále tlačí do toho, ať hrajeme co nejvíc vlastních věcí a minimalizujeme seznam převzatých. To je značný posun, protože já jsem byl dlouho zastáncem toho, vzít si nějakou pěknou píseň a přearanžovat si ji do stylu, který hrajeme. To mě bavilo, samozřejmě bez jakýchkoliv větších ambicí. Nicméně díky mým kolegům v kapele se to jaksi překlopilo a snažím se nové věci psát.
Nedávno spatřila světlo světa vaše nová EP nahrávka, která obsahuje celkem čtyři písničky. Pojďme si ji trošku představit. Jaká je?
Ještě bych rád dodal, že nejde o naši první nahrávku. Před rokem jsme se zavřeli ve studiu ve Slavičíně, kde jsme nahráli tři vlastní a dvě převzaté písničky. Nicméně letos jsme si dali záležet na čistě vlastních a nových věcech, které jsme nahráli ve zlínském Studiu V. Řekl bych, že jde o vesměs pomalejší popové písně, kdy každá má zcela odlišný charakter – ať už jde o určitou nadsázku, věc veselou nebo vážnou…
Užili jste si nahrávání ve vyhlášeném Studiu V?
Užili, ačkoliv jsme byli celkem limitovaní časem a provozem studia, takže se to celé událo tak nějak rychle… (smích) Každou věc jsme třikrát za sebou přehráli, což znamená, že náběry byly za dvě hodiny hotové, následně jsme si vyhráli s nějakými detaily a v podstatě bylo hotovo. Mnohem víc času nám vzal následný výběr stop a editace. Podstatné ale je, že jsme do nahrávky dostali tu naši jednoduchost a kouzlo daného momentu. Rozhodně nepatříme ke kapelám, které by muziku záměrně ve studiu jakkoliv zatěžkávali a „zdobili“…
Ve studiu jste kolem sebe měli několik významných muzikantů, kteří se na výsledku spolupodíleli. To asi bylo velmi přínosné, že ano?
Určitě. Na nahrávce se podíleli například Ivo Viktorin, se kterým Petr Hoffmann hraje v kapele AG Flek, náš dlouholetý kamarád a bubeník z Mňágy a Žďorp Marcel Gabriel, jenž nám dokonce „dohodil“ na hammondy Milana Nytru z Butů, a finálnímu masteringu se samozřejmě věnoval zkušený Petr Vavřík. Čili, je moc fajn, že u toho byli takoví muzikanti… (úsměv)
Jak to máte v kapele rozdělené? Kdo u vás skládá muziku? A kdo se věnuje textům?
Převážnou většinu písniček skládám a píšu já. Buďto přijdu na zkušebnu rovnou s výsledkem, nebo přinesu pouze nějaký námět, který pak společnými silami dotváříme.
Kde si můžeme vaše nové EP poslechnout?
K písním Ain’t No Difficulties a Get Over Me už jsou natočené videoklipy, k vidění jsou na YouTube. Máme v plánu natočit ještě další klip, který časem vypustíme do éteru, tak uvidíme, jak rychle se nám podaří zrealizovat. Jinak nahrávky jsou – případně budou – k poslechu postupně na Supraphonline, Spotify a pochopitelně na našem Facebooku a profilu na Bandzone. Takže kdo si je chce poslechnout, určitě je někde najde… (smích)
Může být tato nová nahrávka jakousi předzvěstí regulérní desky kapely Dundee & Friends?
Myslím si, že toto ještě v kapele úplně ujasněné nemáme. Budu-li mluvit čistě sám za sebe, tak jsem spíš toho názoru, že bych desku jako takovou nechtěl, ale vydal bych se cestou jednotlivých singlů, nebo podobného EP setu, na kterém by bylo více písní pohromadě. Ale nikdy neříkej nikdy, znáš to…
Co dalšího, kromě nové nahrávky, potkalo vaši kapelu v roce 2019?
Je pravda, že jsme se spíš věnovali těm novým věcem a koncertů jsme příliš neodehráli. Ale moc jsme si užili třeba festival na Čeladné, kam si nás pozvali a bylo to skvělé. Ani vlastně nevím, jak na nás tamní pořadatelé přišli, protože my se nikam netlačíme a příliš se neprezentujeme, což je na jednu stranu zřejmě chyba. To se pak těžko hraje, když o nás nikdo neví, že jo… (smích)
A co vás výhledově čeká v roce 2020?
Já bych rád pracoval na tom, aby se naše písničky dostaly k co nejširšímu spektru lidí. To je podle mě to nejpodstatnější.
Rozhovor vyšel v lednovém čísle magazínu inZlin.
Foto: Archiv kapely Dundee & Friends