Na blížícím se festivalu Lážo Plážo v Otrokovicích nebude chybět ani legendární Harlej, který to na tuzemské rockové scéně táhne víc jak pětadvacet let. Partě, jež má na svědomí hity jako Přirození nebo Svařák, bude patřit pódium v pátek (17. 6.) večer.
„Pro mě je na festivalech nejhorší jedna věc, a sice že hrajeme kratší playlist a musím tak vždycky vymyslet, které písničky vyhodíme,“ usmívá se během rozhovoru Tonda Rauer, kytarista a spoluzakládající člen kapely Harlej, která vznikla v roce 1995 a debutovala deskou Aj mena ou bejby hel.
Letní koncertní sezóna nedočkavě klepe na dveře, jak se na ni těšíte?
My se s Harlejem těšíme na všechny koncerty, ať už jsou uvnitř nebo venku, ale to hraní na vzduchu má samozřejmě svoje kouzlo. Je příjemné, potkávat na festivalech kamarády z řad muzikantů, se kterými se přes zimu prakticky nemáme šanci setkat.
Najdou se ještě další důvody, proč máte festivaly rádi? Co dalšího je vám na nich sympatické?
Já osobně mám na festivalech rád opravdu hlavně to potkávání se s kamarády a taky možnost mrknout na kapely, které jsem dlouho neviděl. Naopak nejhorší na festivalech je pro mě skutečnost, že hrajeme kratší playlist a já musím vždycky vymyslet, které písničky vyhodíme… (úsměv)
Za sebou máte docela vydatné jarní tour, takže na festivalovou sezónu jste pěkně rozehřátí. Jaká ta klubová šňůra vlastně byla? Užili jste si ji?
Šňůru jsme si užili hodně. Všichni byli rádi, že se opět hraje. Bylo to první jaro od roku 2019 strávené na koncertech a tak bylo prima vidět, že lidi nezapomněli chodit na muziku.
Jedna z vašich letních zastávek bude i na Lážo Plážo Festu v Otrokovicích. S čím na místní Štěrkoviště dorazíte? Na co se můžou nejen vaši fanoušci těšit? Jak bude váš letní program vypadat?
Tohle máme už léta stejné, snažíme se zahrát věci, o kterých si myslíme, že je chtějí naši fandové slyšet. Harlej nikdy nestál na nějakých brutálních efektech, vždycky nám šlo hlavně o propojení kapely a posluchače, o muziku a taky o upřímnost, zkrátka o to, abychom se my i naši fanoušci pobavili.
Mimochodem, máte ke Zlínsku nějaký vztah? Vybaví se vám v souvislosti s tímto krajem nějaká hezká vzpomínka?
Dlouhé roky jsme jezdívali do Březolup a pak přímo do Zlína, do klubu Masters of Rock Café, takže vzpomínek je spousta. Nezapomenutelné byly taky všechny koncerty na festivalu Masters Of Rock ve Vizovicích. Avšak poslední super vzpomínka je na přesunutý koncert „Harlej 25 let“, který proběhl na parkovišti vedle klubu Masters Of Rock Café. To bylo maso… (úsměv)
Harlej loni dodatečně oslavil pětadvacet let na scéně. Jaké to čtvrtstoletí z tvého pohledu bylo?
Miluji hraní a miluji Harlej, takže to čtvrtstoletí pro mě bylo super. Samozřejmě to někdy bylo veselejší a někdy smutnější, ale to prostě k životu patří.
Pokud se nepletu, tak první sestava Harleje měla složení Rauer – Šafránek – Hereš – Fiala – Šůra. To je celkem slušná parta, co si budeme povídat. Co ti při vzpomínce na ni vyvstane na mysli?
Začátky jsou vždycky krásné, protože člověk je nabitý energií a netuší, co přijde. Začátek Harleje byl stejný, šli jsme se pobavit a čekali, co z toho vznikne… (úsměv)
Které okamžiky považuješ v historii kapely za nejdůležitější? Čeho si nejvíc ceníš?
To je těžko říct. (zamyslí se) Hodně zjednodušeně – první CD a klip Toník a Vládík, pak druhé CD, protože jsme dokázali, že Harlej má proč pokračovat. Určitě nám hodně pomohla šňůra před Kabátem v roce 1998, nebo deska Zastavte tu vodu, kde byla píseň Svařák. Pro Harlej byly zásadní i všechny změny v sestavě, ať už příchod kluků z Debustrolu, nebo největší personální třesk, když odešel Vláďa Šafránek a přišel Tomáš Hrbáček. Hodně lidí si tenkrát myslelo, že to Harlej nepřežije. Samozřejmě jsme nějakou dobu museli dokazovat, že má Harlej dál smysl, ale myslím, že tak nějak v době, kdy vyšla deska University jsme se zase začali dostávat zpátky. Zásadní byla šňůra „20 let Harleje“, na které s námi hostoval Vláďa Šafránek, a dali jsme všem jasně najevo, že naše vzájemné vztahy jsou v pohodě a v rámci tour jsme poprvé vyprodali pražskou Lucernu. Super bylo i přerušené tour „Harlej 25 let“, které jsme zdárně dohráli vloni. Nejvíc si ale cením toho, že pořád hrajeme a že to naše fandy stále baví. A taky toho, že máme kolem sebe neustále suprový team lidí, který se stará o chod kapely a můžeme se na něho spolehnout.
K pětadvacetinám jste si nadělili novou řadovou desku s názvem Smutku dávám sbohem. Ohlasy na ni jsou velmi pozitivní, jak ji s určitým odstupem vnímáte v kapele?
Asi můžu mluvit za nás za všechny, že Smutek považujeme za jednu z našich nejlepších desek. Nedávno jsem si CD pouštěl a pořád z něj mám dobrý pocit. (úsměv)
Za minulostí jsme se nepatrně ohlédli, stejně tak trošku nakoukněme do blízké budoucnosti. Co vás ve druhé polovině letošního roku čeká, na co se speciálně těšíš?
Čekají nás další a další koncerty a na podzim natáčení desky i jedno dlouho odkládané tour, na které se strašně těším, ale prozatím to nechci zakřiknout. Snad už se nic nestane a život nejenom Harleje, ale i dalších kapel, se vrátí do normálních kolejí.
Na závěr máš možnost něco vzkázat čtenářům magazínu inZlin a taky návštěvníkům festivalu Lážo Plážo. Máš zájem?
Nenechávejte si kazit náladu, bavte se a žijte.
Rozhovor vyšel v červnovém čísle magazínu inZlin.
Foto: Lenka Vaníčková a archiv kapely Harlej