Otrokovické Lážo Plážo se objevilo na mapě tuzemských festivalů v roce 2019 a hned po prvním ročníku sklidilo obrovský úspěch. Našlapaný program, strategické místo v blízkosti rozlehlé vodní plochy nebo řada gastronomických specialit. To všechno se na celkovém zážitku podepsalo.

A podle slov organizátorů by tomu nemělo být jinak ani letos.

Třetí ročník festivalu, který se koná na otrokovickém Štěrkovišti, proběhne 17. a 18. června. „Věřím, že letos bude všechno ještě daleko komplexnější než v letech předchozích. Už jenom skutečnost, že program protkává pop, rock, alternativu i rap, je docela mimořádná, protože takovou cestu nevolí každý festival,“ nahlíží za oponu akce její zakladatel Honza Svoboda, který je mimo jiné podepsaný ještě pod dalšími dvěma festivaly – Slavnostmi v Břeclavi a Slavnostmi v Olomouci, které proběhnou uprostřed léta vůbec poprvé.

Jak se na letošní ročník festivalu Lážo Plážo těšíš? Ptám se hlavně z toho důvodu, že po dvou letech bude nejenom v plném rozsahu a bez jakýchkoliv omezení, ale premiérově proběhne hned ve dvou dnech.

Jsem velmi natěšený. Minulý rok jsme udělali alespoň jeden den v rámci daných možností, které nám aktuální epidemiologická situace dovolila, za což jsem samozřejmě rád, protože nebylo úplné ticho, nicméně letos už všichni doufáme, že se festivaly vrací v plné podobě a bude to podle toho taky vypadat. Věřím, že i přes neveselé dění ve světě se lidé budou chtít trošku odreagovat a přijdou se pobavit. Co se týká dvoudenního programu, tak tady musím dodat, že stojíme před velkou výzvou. Podařilo se nám dát dohromady program, který stojí za to, tak snad to všechno klapne… (úsměv)

Bylo těžké udržet festivaly v době covidové při životě?

Myslím si, že zásadní byla jedna věc, a sice že jsme si dokázali i v té značně složité době najít model, který celou naši agenturu udržel nad vodou a taky nám ukázal nový směr do budoucna. Na mysli mám teď dílčí koncerty, na které jsme v době pandemie v podstatě vsadili. Jasně, zažili jsme i chvíle, kdy nám do smíchu nebylo, ale v ten okamžik nás pro změnu podrželi fanoušci, kteří se rozhodli, že nebudou vracet vstupenky a počkají, až se situace uklidní. Za to jim patří velké poděkování.

Na jaké další novinky – kromě dvoudenního programu – se můžeme v rámci festivalu Lážo Plážo těšit?

Věřím v to, že celý festival bude daleko komplexnější než v letech předchozích. Už jenom skutečnost, že program protkává pop, rock, alternativu i rap, je docela mimořádná, protože takovou cestu nevolí každý festival. Pokud bych se na celou věc díval jako pouhý návštěvník, tak bych byl jednoznačně nadšený, protože mám rád, když můžu narazit na něco nepoznaného a jak se říká, nasát od každého trošku. Nově bude k dispozici třeba kemp, parádní sociální zázemí a svědomitě si dáváme záležet také na veškerém občerstvení, protože i dobrý gastro zážitek dělá festival výjimečným.

Jak moc je pro tebe důležité, aby se festivaly, které máš na starosti, lišily od festivalů ostatních?

Snažíme se, aby každý z festivalů, na kterém pracujeme, měl jasně rozpoznatelnou tvář. Nicméně musím přiznat, že je to stále složitější úkol. Vezmi si, že na všech třech místech – v Otrokovicích, v Břeclavi i v Olomouci – máme vesměs interprety, kteří se pravidelně objevují i na dalších festivalech po celé republice, s tím člověk nic neudělá. Nicméně do toho, řekněme, mainstreamového proudu se vždycky pokoušíme vměstnat i možná méně známé avšak velmi kvalitní interprety, třeba takovým pěkným příkladem pro letošek, vezmeme-li si do ruky program festivalu Lážo Plážo, je raper Gleb, nebo energii rozdávající kapely Elektrïck Mann či Fast Food Orchestra. Takže co se muziky týče, tam určitou odlišnost najdeme, ovšem věřím, že naší silnou stránkou můžou být právě již zmiňované služby pro návštěvníky. Vždyť už na první ročník Lážo Plážo Festu jsme měli třeba cashless režim, tedy bezhotovostní platební technologii, kterou měl v roce 2019 málokterý festival, nebo jsme vsadili na plnohodnotný ekologický režim a úplně se tak vyhnuli jednorázovému odpadu. V loňském roce jsme zase začali hojně využívat technologii Beerjetu, která výrazně zrychluje odbavení při prodeji piva a také standardizuje kvalitu. Ale je i řada drobnějších věcí, ve kterých se snažíme posouvat. Například záchody – letos budeme mít na Lážu pouze splachovací keramické toalety, což věřím, že minimálně dámy ocení… (úsměv)

Mimochodem, kde bereš potřebnou inspiraci pro každoroční zlepšování?

Na festivalech… (smích) Celý život jezdím rád na všemožné jiné festivaly, hlavně teda do zahraničí, kdy mezi mé nejoblíbenější patří Exit Festival, Sziged Festival nebo Primavera Sound. Samozřejmě pak neopomíjím ani české festivaly, mám rád třeba Rock for People nebo Colours od Ostrava.

Co máš na pořádání festivalu nejraději a co je pro tebe naopak jenom nutná povinnost?

Nejraději mám ty chvíle, kdy se skládá dramaturgie festivalu, která se následně komunikuje ven, a lidé se postupně dozvídají, co všechno je v rámci programu čeká. To mě baví fakt moc, hlavně když do line-upu dokážeme propašovat i ty nemainstreamové věci… (úsměv) No a nejmíň mě pak baví veškerá administrativa, která se za celým festivalem skrývá. Přijde mi, že těch úkonů je čím dál víc a mnohdy mám pocit, že se v tom nepřeberném množství papírů utopím.

Jak dlouho příprava festivalu trvá? Kdy se letošní ročník Lážo Plážo Festu začal připravovat?

V dubnu loňského roku. V té době jsme oslovili první kapely, které se staly jakýmsi základem programu, a ten jsme následně do podzimu rozvíjeli. A během toho jsme samozřejmě řešili veškeré produkční záležitosti, kterých je celá řada.

Podle jakého klíče vybíráš interprety, kteří na daném ročníku, ať už jakéhokoliv festivalu, vystoupí?

Bylo by skvělé, kdybych na to nějaký klíč měl a ještě k tomu všemu věděl, že je jasnou zárukou úspěchu… (úsměv) Pokaždé je to velká neznámá a nikdy nevíš, zda ten výsledný koktejl namícháš správně. Každý rok se snažím jít po tom, co je právě aktuální, to znamená, že se snažím vybírat interprety, o kterých se mluví, nebo kteří dejme tomu vydali novou desku. K nim se pak pokouším doplnit právě ty nemainstreamové kapely a interprety, kteří se můžou ukázat širokému publiku a dostat se tak do mnohem většího povědomí.

Kolik lidí se na festivalu podílí? Jak velký tým máš kolem sebe?

Hlavní tým se skládá zhruba z šesti lidí, kteří ať už v rámci pracovní doby nebo i ve svém volném čase makají na tom, aby se daly dohromady všechny produkční, marketingové a legislativní části. Podstatná část lidí ovšem přichází na řadu až těsně před festivalem, dejme tomu v posledních čtrnácti dnech to celkové číslo naroste na nějakou stovku, počítáme-li do týmu všechny bedňáky, ochranku, brigádníky u vstupů, brigádnice ve výčepech a tak dále a tak dále…

Jak si vlastně užíváš ty osobně svoje vlastní festivaly? Co se v tobě odehrává v okamžiku, kdy se program rozjede?

Mám to tak, že stres se ve mně do poslední možné chvíle stále stupňuje, nicméně v momentě, kdy se otevřou brány festivalu, tak si trošku oddechnu, spadne ze mě určitá tíha, protože vím, že situaci už nezastavím a co se má stát, to se prostě stane… (smích) V podstatě mám tady tento okamžik strašně rád, v člověku se něco uvolní a řekne si, že ta čtrnáctiměsíční práce za to stála. Je jasné, že festival jako takový si nikdy naplno neužiju, protože musím být pořád ve střehu, kdyby bylo potřeba něco náhle řešit, ale vážím si chvil, kdy mám možnost si jenom tak projít areál a pozorovat, jak jsou lidi šťastní a užívají si danou atmosféru.

Vybavíš si, jaký jsi doposud zažil nejbizarnější požadavek, který měla kapela ve svém rideru, tedy listu přání a požadavků?

Dvě zelené želvy, které měly naprosto volně pobíhat po backstagi.

A jak to dopadlo? Pobíhaly?

Nakonec nepobíhaly. Šlo vlastně jenom o to, že rider tohoto interpreta měl prověřit, zda ho jakožto organizátor opravdu čtu a na daný požadavek nějakým způsobem zareaguji. Jakmile jsem zavolal s tím, že toto opravdu nezrealizujeme, tak byli všichni spokojení… (smích) Je ale pravda, že za poslední čtyři roky veškeré požadavky kapel, zejména pak ty technické, rapidně vyrostly. Téměř každá kapela dělá stále větší a větší show, takže jsou mnohem víc náročnější požadavky na veškerou techniku okolo, která jde samozřejmě za námi, za promotéry, protože to musíme zaplatit. Otázkou zůstává, co se stane v následujícím období, jestli se budeme všichni muset uskromnit, nebo nikoliv. Uvidíme.

Lážo Plážo Fest, Slavnosti Břeclav a Slavnosti Olomouc. Co tyhle tři festivaly spojuje?

Možná to bude znít zvláštně, ale jsou to lidi, kteří tyto tři festivaly tvoří. Jednak je to jeden organizační tým, ale taky široká fanouškovská základna, která se za námi naučila jezdit. Zároveň je super, že všechny tři akce jsou na vlakové trati – na hlavním uzlu, který vede z Břeclavi přes Otrokovice a Olomouc do Prahy. A paradoxem je, že u všech tří festivalů je právě vlaková doprava nejvhodnější. No a v neposlední řadě spojuje všechny tři akce unikátní místo konání – v Břeclavi je to zámek, v Olomouci Korunní pevnůstka a v Otrokovicích areál Štěrkoviště.

V Olomouci proběhnou slavnosti vůbec poprvé. Proč ses rozhodl rozšířit své pole působnosti právě na Hanou?

Vlastně ten nápad vznikl taktéž v době covidové, kdy jsem řešil, co a jak dál. Takže kromě už zmíněných samostatných koncertů jsem se rozhodl, že zkusíme rozjet ještě jeden festival, abych dokázal udržet a hlavně uživit celý tým, který jsem kolem sebe měl a díky bohu stále mám. Zvažovali jsme různá města, ale nakonec jsme se tak nějak shodli na tom, že slavnosti, které lidi dobře znají z Břeclavi, přeneseme právě do Olomouce. Cítím, že jsme se rozhodli správně a doufám, že se nám to v červenci potvrdí… (úsměv)

Léto ale odstartuješ v první polovině června v Břeclavi. Když se dívám na ten nabitý dvoudenní program, tak si říkám, že toto bude asi jednoznačný vrchol sezóny. Souhlasíš?

Souhlasil bych, kdyby se psal rok 2020, kdy se měl totožný program uskutečnit a lidi byli neuvěřitelně natěšení. Jak je ale známo, vidle nám do toho hodil covid a ačkoliv z dnešního pohledu považuji za malý zázrak, že se totožný line-up podařilo přesunout na letošní rok, je třeba dodat, že se hodně věcí kvůli pandemii změnilo, a to ve všech ohledech. Já si absolutně netroufám odhadovat, jak to celé ve výsledku zafunguje. Pravdu máš ale v jedné věci, ten program je fakt našlapaný a pravděpodobně dlouho se nám něco podobného sestavit nepodaří.

Břeclavské slavnosti budou výjimečné také tím, že na nich vystoupí Jarek Nohavica. Půjde vlastně o jediný letošní festival, kde bude ostravský písničkář k vidění a hlavně slyšení. Řekni mi, jak vnímáš celou tu situaci, která okolo něho nastala skrze válku na Ukrajině? V jednu chvíli to bylo hodně ostré, řada pořadatelů mu dokonce koncerty zrušila, jak jsi nad tím přemýšlel ty?

Mám-li být upřímný, tak v prvních dnech války na Ukrajině jsem to absolutně neřešil. Co si budeme povídat, kolem Jarka Nohavici krouží novináři dlouhodobě, ovšem tentokrát šla celá „kauza“ jaksi mimo mě. Všechno se ke mně začalo postupně dostávat až po nějakých dvou týdnech. Najednou jsem byl bombardovaný otázkami, co teda bude a jak se k tomu ve výsledku postavím. V Břeclavi vystoupí Jarek Nohavica, ale stejně tak třeba Tomáš Klus, Rybičky 48, Tři sestry nebo Pokáč. Každý z interpretů má jiné názory a já si myslím, že bychom jako pořádající tým neměli nikoho cenzurovat. Vždyť Jarek ani nikdo jiný nemá žádné extremistické postoje, které by bylo hodno odsoudit. Každý z těch rádoby kritiků by měl začít nejprve u sebe a neřešit svobodné rozhodnutí někoho druhého. Pro mě osobně Nohavica válku na Ukrajině odsoudil dostatečně, a co se nevrácené medaile týče, tak třeba já vím, že bych si ji nevzal, ale jeho rozhodnutí maximálně respektuji a nemám absolutně žádné právo mu do něj mluvit. Mám radost, že koncert Jarka Nohavici v Břeclavi proběhne, bude to pro mě jeden ze splněných snů. Mimochodem, co vím, tak kvůli celé této události vrátil vstupenky na festival jeden jediný člověk.

Zmínil jsi určitý splněný sen. Máš ještě v rámci pořádání koncertů a festivalů nějaké další sny, které by sis rád splnil?

(zamyslí se) Určitě vím, že v rámci několika let už do dalšího festivalu nepůjdeme. Myslím si, že tři akce prozatím bohatě stačí a je potřeba se jim důkladně věnovat. Olomouc musíme dobře nakopnout a následně stabilizovat, Lážo Plážo je třeba dál držet na vysoké úrovni, kterou jsme snad nastavili už během prvního ročníku a břeclavské slavnosti se příští rok dočkají desátého ročníku, což je další z výzev, se kterou musíme naložit, co možná nejlépe… Ale když nad tím teď přemýšlím, určitě by se mi líbilo, kdyby se nám podařilo na nějaký z festivalů zlákat zahraničního interpreta, protože, jak už během rozhovoru zaznělo, český trh je jasně daný a výhledově zřejmě neměnný, a tak si myslím, že nějaká ta zahraniční „návštěva“ by mohla být velmi osvěžující… (úsměv)

 

Rozhovor vyšel ve Festivalovém speciálu, který byl součástí květnového čísla magazínu inZlin.

 

Foto: Radek Herold a archiv festivalu Lážo Plážo