Už v pondělí 4. března bude v kavárně vizovického Kulturního domu povídat cestovatel Milan Bureš o Vietnamu. Posluchačům přiblíží tamní kulturu i architekturu. Program navíc obohatí „domácí“ kapela Fleret, a to v naprosto netypické sestavě, když se představí v akustickém duu.
Milan Bureš, který odpovídal na tři otázky, je cestovatel z Orlickoústecka a zajímá se o země střední Asie, Indočíny a Dálného východu. Například jeho přednáška „Severní Korea očima Milana Bureše“ sklízí velký úspěch a může se již pochlubit více jak devadesáti reprízami.
Kdy se v tobě probudily cestovatelské pudy?
Už v mládí jsem jezdil do míst, kam nám bolševik jezdit dovolil – na cestovní doložku do zemí, se kterými jsme se tenkrát „kamarádili“. Nicméně o cestách na západ, to jsme si mohli nechat snít. O devizový příslib jsem žádal jedenáctkrát, ale ani jednou jsem ho nedostal. Prostě jsem nebyl pro tehdejší režim spolehlivý. Tak jsem si to všechno kompenzoval tím, že jsem hodně jezdil na všemožné čundry u nás. Navíc jsem byl profesí mašinfíra, takže jsem po kolejích projel snad celou republiku. Až po revoluci jsem se ale „rozjel“ pořádně… Zajímala mě Asie a Dálný východ. Mimo jiné jsem dokonale projel celé Rusko, a to jako starý ajznboňák vlakem – Transsibiřskou magistrálou – až do Vladivostoku. Koupal jsem se v Bajkalu, navštívil jsem všechny státy bývalého Sovětského svazu včetně enklávy Kaliningrad, byl jsem na návštěvě u Kima v Severní Koreji a několikrát i ve Vietnamu… A před čtrnácti dny jsem se vrátil z Ománu.
Co nás na pondělní přednášce ve Vizovicích čeká? O čem budeš vyprávět a jak bude beseda samotná probíhat?
Často se mě lidé ptají, jak to v tom světě, kam jezdím, vypadá a co se tam děje. Jezdím přece jen do míst, která nejsou až tak standardními destinacemi. Byl jsem například šestkrát ve Vietnamu, o němž budu ve Vizovicích vyprávět. Budu mluvit o tamní kultuře, architektuře, zvycích a obyčejích. Pak taky o tom, jak místní lidé přemýšlí, jak bydlí a co třeba jedí. Byl jsem i v místech, kde ještě skoro žádný Evropan nebyl. Rád bych touto přednáškou změnil a zlepšil náš pohled na celý Vietnam a všechny Vietnamce, tedy nejen na ty, kteří žijí a podnikají u nás. A aby to vyprávění nebylo únavné, tak jsem si vymyslel, že ho pěkně doplníme písničkami, které jsou hezké a jsou v nějakém nářečí. No, kdo jiný by měl na přednášce zahrát, než vizovická skupina Fleret.
Fleret zahraje netypicky, a to v akustickém duu. Jak tě napadlo spojit povídání s muzikou dvorní kapely Valašského království?
Jelikož bude přednáška komorní, tak jsem pojal i hudbu hodně komorně. Z toho důvodu zahraje Fleret skutečně v duu – Zdeněk Hrachový na kytaru a Stáňa Bartošík na housle. Už jsme měli tento pořad víckrát a vždycky sklidil úspěch. Hlavně pak v Ústí nad Orlicí, což je mé rodiště a bydliště… (úsměv) I proto jsem si řekl, že ho uděláme taky ve Vizovicích, a to na půdě Fleretu. Ovšem souvislost a souvztažnost mezi Vietnamem a Fleretem není vůbec žádná… Ani nevím, co by měla mít vietnamština společného s valaštinou… Možná tak maximálně počáteční písmeno „v“… (smích) Vyprávění bude v humorném duchu a byl bych rád, abychom se všichni pobavili a v něčem i přiučili. Kdo přijde, nebude litovat.