PODPALUBNÍ DENÍK: 21

Celý svět v posledních dnech nervózně sleduje válečný konflikt na Ukrajině. Konflikt, ve kterém představitel jedné velmoci využívá hrubé vojenské síly s cílem obsadit suverénní evropský stát. Mimochodem, jedná se o střet dvou největších evropských států. Vstup a útok ruských vojsk na Ukrajinu odsoudila také Expedice Z101, která válečný akt považuje za zcela neomluvitelný.

2022

Byl to šok. To ráno se zapíše černým písmem do novodobých dějin Evropy. Ve čtvrtek 24. února 2022 zaútočila ruská armáda na suverénní Ukrajinu, čímž rozpoutala válečný konflikt, o kterém se ještě nedávno jen teoreticky spekulovalo. „Jak to bude pokračovat? Co se bude dít?“ Celý svět situaci s neklidem sleduje. Kdo může, tak se snaží lidem, kterým válka ze dne na den změnila život, jakkoli pomoci. Den ode dne dává zvedající se vlna solidarity jasně najevo, že čin, kterého se Rusko dopustilo, je naprosto odsouzeníhodný.

Invazi ruských vojsk na Ukrajinu a následné zaútočení na suverénní zemi okamžitě zavrhla také Expedice Z101, aktuálně jedoucí po stopách cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. Přečtěte si celé vyjádření Tomáše Vaňourka a Lindy Piknerové, které zaslali z ostrovů v Indickém oceánu:

„Napadení Ukrajiny považujeme za neomluvitelný válečný akt, který svou povahou a rozsahem snese přirovnání ke třetí světové válce. Poté, co se Evropa vzpamatovala z rozpadu Jugoslávie v 90. letech, měla většina z nás pocit, že válka v Evropě je minulostí. Zejména pro naši generaci se jedná o něco, co v našich představách vlastně ani reálně neexistuje, protože jsme věřili, že takové činy pohřbilo minulé století a Evropa bude příkladným vzorem pro celý svět.

Dovolte nám tímto příspěvkem vyjádřit podporu všem lidem na Ukrajině, našim přátelům, kteří se ocitli v otevřené válce a neváhají hrdě a odvážně bránit svoji vlast. Nabídli jsme pomoc našim přátelům – jak finanční, tak logistickou a věříme, že mnoho z vás učinilo stejně tak.

Hodnota člověka spočívá v pomoci slabšímu a využívání svých znalostí a schopností k rozvoji svého okolí. Putin ukázal pravý opak!“

1968

Také starší generace Čechů a Slováků nikdy nezapomenou na jedno takové „vojensky zakalené“ ráno. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině jim zas a znovu vyvstaly na mysli děsivé vzpomínky na jedenadvacátý srpen 1968, kdy se nevěřícně a s obrovským strachem probouzeli do nového dne. Zaskočen byl také Miroslav Zikmund, v té době už dávno uznávaná osobnost, který okamžitě vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsoudil.

Díky rozhlasu mohly jeho protest slyšet tisíce lidí, a to i přes skutečnost, že centrální vysílání z Prahy bylo vojáky ihned umlčeno. Netrvalo však dlouho a vysílání se podařilo obnovit díky pracovníkům tehdejšího gottwaldovského studia. Rázem bylo dostupné opět po celé zemi, a dokonce i v zahraničí. Kvůli utajení se však improvizované studio muselo několikrát stěhovat a vysílalo z provizorních podmínek. Díky několika utajeným přesunům však sovětští vojáci zdroj vysílání nenašli. Jedním z úkrytů byla například i technická místnost v novostavbě tehdejšího Divadla pracujících, dnešního Městského divadla.

„Ve Zlíně se tenkrát podařilo, na rozdíl od jiných měst, udržet vysílání místního rozhlasu díky vysílači v nedaleké Topolné na Uherskohradišťsku. V utajení se z divadla ještě několik dní vysílalo, a to nejen do celé republiky. Já jsem tehdy napsal ono památné prohlášení a v rozhlase ho přečetl rusky. Jeho prostřednictvím jsem informoval občany Sovětského svazu, že se u nás žádná kontrarevoluce nekoná a vyzval je, aby nemlčeli. Výzva k protestu proti sovětské okupaci se donesla až k básníku Jevgeniji Jevtušenkovi, který na ni zareagoval prostřednictvím básně Tanki jedut na Pragu,“ prozradil v jednom z rozhovorů Miroslav Zikmund, který se stal kvůli odmítnutí okupace na dlouhých dvacet let politicky nežádoucí osobou.

Připomeňme si nyní úryvek z památné výzvy cestovatele, podle kterého byla sovětská okupace podvod a hanebnost:

„V tyto tragické minuty naší vlasti, obracím se k vám, drazí přátelé. Vítali jste nás jako rodné bratry a věřili nám. Vy věříte, že my, Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka, a že 14 milionů Čechů a Slováků, které jste nazývali nejvěrnějšími, věříte, že jsme kontrarevolucionáři?

Naléhavě vás prosím: Žádejte od svých vůdců, aby okupace mé vlasti okamžitě skončila. Žádejte vysvětlení, žádejte, aby ve vašich novinách byla řečena čistá pravda a ze stránek zmizela strašná lež.“

2022

Bohužel, jak dokazují poslední dny, historie se opakuje. A ačkoliv v roce 1968 vpád vojsk Varšavské smlouvy na naše území válečný konflikt nerozpoutal, letošní „speciální operace“, jak ruská strana invazi nazývá, tak učinila.

Je třeba si uvědomit, že válka (a všechny s ní související důsledky) je vzdálená jen pár stovek kilometrů od našich hranic, a to dokonce na místech, která v době prvorepublikového Československa byla jeho součástí. Ukrajinská válka se tedy doslova odehrává na našem dvorku, na území, které v době narození Miroslava Zikmunda bylo součástí demokratického Československa.

 

Veškeré příspěvky z PODPALUBNÍHO DENÍKU najdete ZDE!

 

Foto: Státní okresní archiv Zlín