PODPALUBNÍ DENÍK: 12

Linda Piknerová, politoložka a afrikanistka, je zcela nedílnou součástí Expedice Z101. Bez ní by řada věcí prostě nefungovala. Mimo jiné má na starost mnoho administrativních úkonů, které den co den Tomáši Vaňourkovi usnadňují putování černým kontinentem. Jak na dálku prožívala tažení Tuniskem? A kdy se k expedici konečně připojí? To se dozvíte z krátkého rozhovoru.

Expedice Z101 má první etapu zdárně za sebou. Před několika dny se rozloučila s Tuniskem a míří dál ve stopě legendárních cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. „Tunisko mě mile překvapilo. Moře na severu, mezi tím hory a na jihu Sahara. Nejde slovy popsat, jak krásné místo to je a jak se člověk cítí, když tím vším projíždí a může tady být,“ hlásil nedávno s úsměvem na rtu Tomáš Vaňourek, avšak vzápětí nezapomněl dodat, že „bez Lindy by to nešlo…“

Zjednodušeně řečeno, zatímco mladý cestovatel projížděl nevyzpytatelnou Saharou a čelil všemožným nástrahám v terénu, koordinátorka celého projektu pobývala u nás a doslova mu „kryla záda“…

Lindo, prozraď, jak jsi prožívala a na dálku zvládala celou tu tuniskou etapu Expedice Z101?

To asi musí posoudit hlavně Tomáš… (úsměv) Tuniskou etapu jsem trávila v bezpečném zázemí, pracovala jsem v Česku a podrobnější informace z terénu jenom dostávala jenom občas. Každopádně jsme to nějak zvládli, což pěkně ukazuje i skutečnost, že když bylo na cestě tak nějak nejhůř a Tomáše zatkli, tak se úspěšně prokazoval papíry, které jsem mu ukázala. (smích)

Co všechno jsi vlastně měla za úkol?

Mým úkolem bylo a stále je zajistit, aby se expedice pohybovala s co možná nejmenšími logistickými problémy. Jenže situace se mění zhruba každých dvanáct hodin a všechno je vlastně založeno na tom, že člověk akceptuje změny neustále. Složka, kterou jsem chystala jenom do Tuniska, čítala mnoho desítek stran potvrzení o všem možném, avšak ve výsledku stejně nestačily.

Cesta Tuniskem bylo jedno velké dobrodružství. Co tě nejvíc stresovalo a co tě naopak mile potěšilo?

Přiznám se, že jsem neměla moc času to jakkoli prožívat, protože ve chvíli, kdy Tomáš odjel za hranice, tak jsem začala řešit blížící se Egypt. A v okamžiku, kdy expedice do Egypta vyrazí, ihned zakládám složku Súdán. Na druhou stranu mě například těší, že jsem sehnala palivové čerpadlo na výdejním místě mladoboleslavského sídliště a po pěti hodinách jízdy autem jsem ho předala na místo, odkud mohlo putovat do Tuniska… (úsměv)

Kdy nadobro opustíš zázemí a připojíš se k expedici?

Momentálně doufám, že se tomu tak stane kolem 20. července, což bude ale pravděpodobně vyžadovat další logistickou operaci napříč východním Středomořím, protože hrozí, že Egypt spadne do černé skupiny zemí pro české turisty… Ovšem jakmile se k Tomovi připojím, tak už budeme do konce roku v Africe společně, protože silně pochybuji, že bude možné se zpátky do Evropy vrátit.

 

SLEDUJTE PODPALUBNÍ DENÍK A NIC PODSTATNÉHO VÁM NEUNIKNE!

Všechny zajímavosti, rozhovory a reportáže týkající se Expedice Z101 najdete TADY!

 

Foto: Archiv Expedice Z101