Zlatým hřebem druhého ročníku otrokovického festivalu Lážo Plážo bude oblíbená kapela MIG 21 v čele s charismatickým Jiřím Macháčkem. Chlapecká, taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 – Smíchova se na Štěrkáč přiřítí 27. června.
A na pódiu předvede to nejlepší ze svého bohatého repertoáru, avšak možná i něco navíc. Kdoví. Pánové totiž v těchto nelehkých časech pomaličku připravují novou desku, jejíž předzvěstí je například nedávno vypuštěný videoklip k písni Hyjé!, ve kterém se mísí trocha nostalgie s neutichající touhou kapely utíkat stále vpřed. „V současné době se s úsměvem na tváři řítíme vstříc nejisté budoucnosti s touhou rozdávat radost. Tak snad nám to vyjde. Zatím jsme ve skvělé kondici a věřím, že po neplánované pauze budeme ještě lepší,“ říká skladatel a kytarista, humorem nešetřícího uskupení MIG 21, Tomáš Polák.
Na Zlínsko se vracíte v podstatě pravidelně. Prozraďte, jaký máte k tomuto regionu vztah? Je pro vás něčím výjimečný?
Ach, Zlínský kraj, země zaslíbená, slivovicí, mandlovicí, hruškovicí, meruňkovicí i malinovicí oplývající. Především jsou tam však skvělí lidé, ti nás ke Zlínskému kraji přitahují nejvíc, a to nejen proto, že jsou to oni, kdo všechny ty „ice“ vytváří…
Jste velmi veselá a mnohdy i správně divoká parta, proto se nabízí otázka, zda jste na Zlínsku zažili opravdu něco zběsilého.
Opravdu zběsilé zážitky mají jednoho společného jmenovatele – nikdo si je nepamatuje. Až budeme sepisovat paměti, bude to bohužel prázdná kniha.
V červnu budete jednou z hlavních tváří na otrokovickém festivalu Lážo Plážo, což je akce, na které panuje pohoda všude, kam se jen podíváte. Čím k té pravé a jedinečné letní atmosféře přispějete? Na co se můžeme těšit v podání vaší kapely, bavíme-li se o festivalovém dovádění?
Tyto řádky píšu vězněn karanténou a letní hudební festival plný pohody se jeví… No… Jako vize z jiného světa, jako jakási pohádka. Chci věřit, že přispějeme tím nejlepším, co v nás je a chci věřit, že budeme hrát na oslavu života jako o život.
Festival Lážo Plážo je výjimečný mimo jiné i svým prostředím, ve kterém se koná, areál je totiž obklopen vodní nádrží. Jaké místo, na němž jste v nedávné minulosti koncertovali, vás skutečně okouzlilo?
My jsme neustále okouzleni celým tím světem kolem nás. Alespoň si to myslím… A já jsem jak akvarijní rybka v akváriu jménem Česká republika neustále překvapen a ohromen místy, kde jsem byl už mnohokrát, jen si to jaksi nepamatuji.
Než se vás fanoušci na Zlínsku dočkají, měli jste absolvovat jarní koncertní šňůru s názvem Hyjé Tour 2020. Na první dobrou – podle samotného názvu – to vypadá, že mělo jít o parádní jízdu. Zajímá mě, jak se aktuálně věci mají, a to skrz situaci, která bohužel nastala.
Poprvé za naši kariéru jsme museli koncertní šňůru zrušit (pozn.: celé turné bylo již přesunuto, část termínů na podzim a část termínů na jaro 2021). Je to nezvyklý stav, jako muzikant milující pódia trpím, ale jako skladatel jsem zase nečekaně získal prostor, jakého se mi dvacet let nedostávalo. A tak se ohlížím za tou naší spanilou jízdou sedíc sám ve studiu, vzpomínám si, a pak se zas dívám kupředu do nejasné budoucnosti, představuji si, co bude dál a u toho píšeme společně s Jirkou Macháčkem po emailu nové písně… No, je to určitě zajímavé a zcela nové období.
Mimochodem, kdo v kapele vymýšlí koncepci klubových koncertů. Vždycky překvapíte nějakou tematicky laděnou šňůrou, ať už jde o šňůru vánoční nebo třeba ekologickou. Kdo je hlavním iniciátorem nových nápadů?
Téma koncertní šňůry většinou vyplývá z nové písně, která je pilotní písní pro dané období. Celková idea vzniká hromadným brainstormingem, autorem konkrétních realizací scény je následně náš trumpetista Pavel Hrdlička a můj syn Matěj. Pódiová světla – neboli light design – dělá Martin Vocetka.
Jaké jsou role dalších členů kapely? Jedno je jisté, vy jste autorem muziky ke všem písním, Jiří Macháček zase píše veškeré texty. Co ostatní?
Zmíněný Pavel Hrdlička je ideologem všeho výtvarného, bubeník Honza Hladík je mediátorem všeho produkčního, baskytarista Adam Stivín je navigátorem v prostoru České republiky a klávesista Matěj Benko je údržbářem a taky generátorem kvality hudby.
Režisérka vašeho nejnovějšího videoklipu Hyjé! Kamila Vondrová řekla, že zrajete jako víno. Souhlasíte?
Jistě! Ale můžeme se rovněž přirovnat i k sýrům…
Ze zmíněného videoklipu Hyjé! číší určitá nostalgie, jakési ohlédnutí a tak trochu i zastavení se, avšak s jasným a pozitivním odhodláním – utíkat stále vpřed. Cítíte to tak?
To je přesné!
Mně osobně je sympatické, že se z vaší kapely nikdy nevytratila ta typická hravost a radost z koncertování. Kde si dobíjíte baterky?
Každý po svém. Někdo cvičí jógu, jiný relaxuje s pivem, další závodí na motokárách, nebo se věnuje šachovým utkáním. Zkrátka, každý podle svých možností a potřeb.
Když se díváte na záběry z vaší historie, kterými je videoklip k písni Hyjé! prošpikovaný, zasteskne se vám po nějakém období? Na kterou dobu rád vzpomínáte?
Každé období mělo své kouzlo, ale na stýskání si nikdo z naší kapely nepotrpí. Žijeme současným okamžikem, ať už to znamená cokoli… Historie kapely je sestavená z písní a čas samotný vybere ty nejlepší z různých období. Navíc výběr toho nejlepšího hrajeme, takže vlastně každý koncert je jakési vzpomínání… Někdy i na texty a akordy…
Porovnáme-li kapelu MIG 21 v době, kdy prorazila s hitem Snadné je žít a kapelu MIG 21 současnou, jak moc se změnila? V čem je jiná a v čem je naopak stejná?
Jiná je v obsazení, máme staronového baskytaristu Adama Stivína a taky stálého hosta Matěje Benka na klávesové nástroje. U původních členů se posunuly interpretační schopnosti, alespoň myslím a doufám, a dále tu pak máme již zmíněné kvalitní zrání, a to jak našich osobností, tak i našich těl. Ale pod zářivým povrchem je to v podstatě pořád ta stejná parta ludráků…
Jaký je váš názor na vydávání nových desek? Ačkoliv vaše poslední řadová deska vyšla před šesti lety, tak je pravda, že do vydání nových alb jste se nikdy moc nehrnuli. Je tedy reálné, že se od vás ještě v budoucnu nějakého uceleného materiálu dočkáme, nebo půjdete spíš cestou singlů, respektive videoklipů?
Pracujeme na novém albu, které by mělo vyjít v roce 2021. Já osobně mám formát fyzických alb rád. Připadá mi to, jako kronika kapely, ve které je každá píseň spojená s obdobím jejího vzniku a s vydáním alba se pak uzavře kapitola, aby se logicky mohla otevřít úplně nová.
Jaká připravovaná deska bude? Jaké je její hlavní téma? K čemu se tentokrát – s vtipem sobě vlastním – chcete vyjadřovat?
Chceme na ni zařadit tři singly z uplynulých pěti let, avšak zbytek budou úplné novinky a taky trochu starší novinky… A jaká deska bude? To zatím nevíme, stejně jako nevíme, k čemu se na ní budeme vyjadřovat. Zkrátka to do roka nahrabeme na jednu hromadu a uvidíme, co vzniklo… Po letech se budeme zase divit, co jsme to u všech všudy vytvořili…
Má kapela MIG 21 ještě nějaké sny a přání, které by si ráda splnila?
Jistě, že má. Myslím si, že k těm největším snům a přáním patří setkání s mimozemskou civilizací.
Rozhovor s kapelou MIG 21 měl být původně publikovaný v dubnovém čísle kulturního a lifestylového magazínu inZlin, ovšem to, vzhledem k současné situaci ve společnosti, bohužel nevyšlo: „Nelze nikam jít, akce jsou zrušeny, není, kam dát výtisky. Tak lze ve třech bodech shrnout, proč dubnové číslo inZlinu nevyšlo. Jako spoustu ostatních, i nás zasáhla pandemie. Naštěstí ne zdravotně, pouze se ze dne na den přerušilo sedmnáctileté vydávání našeho magazínu. Teď nezbývá, než počkat, až se to všechno přežene a budeme moci zase pokračovat.“
Rozhovor si můžete přečíst také na oficiálních stránkách otrokovického festivalu Lážo Plážo, a to zde.
Foto: Radim Kolibík