PODPALUBNÍ DENÍK: 30
Na konci listopadu 2022 vyšla první kniha Expedice Z101, mapující její cestu Afrikou ve stopách pánů Hanzelky a Zikmunda. Skutečně obsáhlý materiál je psaný formou deníku a velmi důkladně popisuje příběhy Tomáše Vaňourka nejenom z Tunisu, Egypta a Súdánu, ale taky z následné ostrovní etapy.
V rámci ní mladý cestovatel navštívil Seychely, Mauricius, Rodrigues, Réunion, Mayotte a Komory.
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Už na přelomu února a března loňského roku musel Tomáš Vaňourek kvůli zapeklité situaci zanechat expediční speciál jménem George v Súdánu, nicméně krátce nato se dostal do míst, která mnozí považují za jedna z nejkrásnějších na naší planetě. „Museli jsme improvizovat a vytvořili jsme novou etapu, kterou nazýváme „Ostrovní Afrika“. Sice už to nebylo přímé putování po stopách Hanzelky a Zikmunda, ale neslo v sobě určitou nostalgickou melancholii, protože pan Zikmund svoji australskou knížku nazval „Modrý Mauritius… a přece Austrálie!“ Tak moc chtěl ten ostrov vidět, až ho použil v názvu,“ prozradil Tomáš Vaňourek a otevřel své autentické zápisky. Co se v nich můžeme například dočíst? Vybíráme pár „ostrovních“ postřehů!
Seychely: „Ostrov La Digue nás očaroval svými plážemi a také barem, ve kterém jsme objevili místního kluka, který vzpomínal na Radovana Krejčíře, který v tomto baru pravidelně pil a rozdával dolary. Při informaci, že jsme Češi, se barman rozzářil. Naopak ostrov Cousin Island je místem, kde jsme zažili nejvíce komárů ve svém životě. Ani repelent příliš nefungoval a později jsme se dozvěděli, že to je proto, protože tento ostrov má unikátní ekosystém, jehož součástí je právě velké množství komárů. Ovšem fotograficky jsme byli naprosto očarování, protože místní endemické druhy jsme viděli doslova na vzdálenost natažené ruky.“
Mauricius: „Ostrov Mauricius je vyhlášen nejen krásnou přírodou, ale také pro svůj rum, který se tady pije všude a vyrábí se z cukrové třtiny s tím, že se do něj přidává různé koření jako vanilkový lusk, skořice apod. Navštívili jsme místní výrobnu rumu v oblasti Chamarel a v rámci čistě výzkumných zájmů ochutnávali a ochutnávali. S jakým výsledkem? Musím podotknout, že práce se zpracováním a destilací není tak odborná, jakou provádí běžní Moravané. Tady – v chamarelské rumérii se už těšíme zpátky na Moravu k poctivé degustaci domácích pálenek.“
Rodrigues: „Asi 70 % populace je tmavé barvy pleti, zbytek jsou běloši příležitostně s modrýma očima, takže by člověk ani nepoznal, že je mezi kreoly. Kreolská kuchyně je založena na rybách a mořských produktech, což pro někoho, kdo nejí nic z vody (Tomáš) je čisté utrpení. Po ostrově jezdíme na skútru, přičemž v jedné části ostrova se setkáváme s jedním z místních zvyků a tím je sušení chobotnic na slunci.“
Réunion: „Ostrov je fakticky nejvýchodnější výspa EU, přičemž jeho obyvatelé jsou směsice Evropanů, Afričanů a Indů. Hlavními příjmy jsou turismus a pěstování cukrové třtiny. Právě odtud pochází tajemství úspěšného pěstování vanilky, která dnes bývá v obchodech k dostání jako „bourbon“ – podle někdejšího názvu ostrova Île Bourbon.“
Mayotte: „Přezdívku „Ostrov lemurů“ si Mayotte rozhodně zaslouží. Lemuři jsou tu všude a rozhodně nespí a ani se neválí!“
Komory: „Ostrovní etapa měla původně trvat dva měsíce, avšak nakonec se protáhla na tři a půl. Poslední dny na Komorách provázely značné komplikace. Cesta mezi ostrovy na loďce byla spojena s tím, že kanystry plné jogurtu explodovaly uprostřed cesty na moři a posádka bárky, z níž polovina členů včetně Tomáše seděla na podlaze lodi a měla nohy na ulovených tuňácích, dostala bílou jogurtovou sprchu. V kombinaci s horkem a rybím zápachem se jednalo o skutečně prekérní situaci, kterou ale nakonec Tomáš vyřešil tím, že kanystr s jogurtem zabezpečil banánem, který byl součástí zboží přepravovaného mezi ostrovy. Místní posádka pak obdivovala vynalézavost muže, který pochází ze země, kde není moře ani banány.“
Foto: Archiv Expedice Z101