19. září 2015 – den, kdy baskytarista Marek Abrahám odehrál v Hlohovci svůj poslední koncert s kapelou Fleret. Po téměř šesti letech tak legendární valašskou partičku nadobro opustil.
Nic dramatického v tom ale nehledejte. Jediným a zároveň jasně pochopitelným důvodem Markova odchodu je bydliště. Před pár lety se totiž mladý a talentovaný muzikant odstěhoval až do Plzně a téměř týden co týden musel za svými kolegy, kteří mají „základnu“ na Moravě, jezdit přes celou republiku.
Mnoho fanoušků tvůj nečekaný odchod jistě zaskočí. Vysvětli, proč k tomuto kroku došlo? Jaký je skutečný důvod tvého konce?
Před čtyřmi lety jsem se odstěhoval do Plzně a je pro mě velmi náročné absolvovat každý týden nějaký koncert na Moravě. To je celé. Není v tom nic víc. V kapele je pohoda a s klukama se máme rádi. Fleret je přeci jen valašská kapela a jsem přesvědčený o tom, že kdybych bydlel blíž, tak se tomu nestane.
Jak se ti nyní, krátce před tím úplně posledním koncertem, půjde na pódium?
Zrovna dneska ráno jsem nad tím přemýšlel. Pořád to v sobě řeším, pořád si říkám, zda jsem udělal správně. Ve Fleretu mi bylo vždycky dobře a bavilo mě to. Ale poslední koncert si užiju. Bude to super, jako vždy. (úsměv)
V kapele Fleret jsi strávil necelých šest let, tím pádem asi nebylo úplně lehké celé to rozhodování a následné oznámení, že skutečně odcházíš.
Vůbec to lehké nebylo. Rozhodování mi trvalo půl roku. Prvotní myšlenky byly hodně bolestivé, nechtěl jsem si ani připustit, že bych něco takového musel udělat. Ale po zvážení všech pro a proti jsem přece jen k tomuto názoru dospěl. A už to nejde vrátit zpět. Zároveň se těším na všechno nové, co přijde. Kluci za mě mají výbornou náhradu, takže kapela půjde dál. Nový baskytarista Radek Postava je vynikající muzikant a zpěvák, čili s Fleretem se nic zlého nestane.
Jak na tvé rozhodnutí reagovali kolegové z kapely?
Divili se, že jsem to dojíždění vydržel tak dlouho… (smích)
Ač s Fleretem končíš na pracovní úrovni, tak jsem zcela přesvědčený, že v kontaktu i nadále zůstanete. Fleret přeci na své bývalé členy nezapomíná.
Je to tak. Když budou mít kluci nějaký koncert u Plzně, nebo když já pojedu na Moravu, tak si s nimi určitě rád zahraju.
Dokážeš říct, co ti Fleret dal a naopak vzal?
To je těžká otázka… (přemýšlí) Nevzal mi nic a dal mi toho strašně moc, hlavně z muzikantského hlediska. Když jsem do kapely nastupoval, myslel jsem si, že jsem nejlepší, že hraji naprosto úžasně a mám perfektní nápady. Ovšem brzy jsem zjistil, že to tak vůbec není. A nemyslím to zle. Ač je muzika Fleretu jednoduchá a nezní nijak virtuózně, tak jsem přišel na to, že se mám pořád co učit. Naučil jsem se velmi velké muzikantské pokoře. (odmlčí se) A víš, co mi ještě Fleret dal? Lásku Ivču, kterou jsem poznal v Praze na křtu desky O krásách Valašska.
Pojďme nyní ve stručnosti na začátek tvého působení ve Fleretu. Co tě do této kapely vlastně přivedlo?
Bývalý basista Tomáš Koudelka. Jednou jsme šli na pivo, kde mi oznámil, že ve Fleretu končí. Přiznám se, že jsem Fleret moc neznal, samozřejmě kromě písničky Zafúkané, protože jsem ze Slovenska a tam to přece jen není zrovna hraná kapela. Krátce na to mi zaslal nějaké nahrávky a já si je poslechl. Začalo mě to bavit, poznal jsem, jak je to energická hudba. Tak jsem jel na ohlášený konkurz, na němž byli výborní baskytaristi. Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal na řadu jako předposlední, čili jsem si všechny pěkně poslechnul. Uznávám, že hráli dobře, ale příliš. Hráli moc not, střídali všemožné techniky, což se k Fleretu nehodilo. Fleret není o base. Já jsem zahrál jednoduše, což se asi klukům líbilo, a konkurz jsem nakonec vyhrál.
Můžeš krátce zavzpomínat na svůj vůbec první koncert s Fleretem?
Můj první koncert s Fleretem byl kousek od Brna, místo si již přesně nepamatuji. Vybavuju si, jak moje bývalá dívka polila Jarmilu Šulákovou červeným vínem. Koncert byl však parádní, neměl jsem žádný problém, všechno mi přišlo přirozené. Cítil jsem se jako ryba ve vodě. Asi až po půl roce jsem si uvědomil, co je Fleret za kapelu a dostavila se ke mně první tréma… (úsměv)
Je pravda, že jsi toho s Fleretem zažil mnoho. Desítky koncertů a festivalů, jak malých, tak obřích. Společně s kapelou jsi nahrál dvě studiové desky, jeden živák a byl jsi přítomný i u velkých oslav třicátého výročí. Na který moment nikdy nezapomeneš?
Zážitků mám moc, je těžké říct jenom jeden. Ale ihned se mi teď vybavil památný křest desky Až zavřu dvéři, kterou jsem sice ještě nenahrával, ale na křtu v pražské Lucerně jsem byl již přítomný. V kapele jsem byl tenkrát čerstvě, asi týden. Kluci najednou začali hrát píseň od Karla Gotta Být stále mlád, což byla fakt soda… (smích) Orf (pozn.: kytarista Vítek Rokyta) si sedl za klavír, Stáňa hrál na housle a zpíval host Pepa Vrzáň. To jsem si opravdu říkal, co to je za blázny… (opět smích) Kluci jsou šílenci a cokoliv je napadne, to udělají. Podobných večírků proběhly stovky, ale skutečně nemůžu říkat, co jsme mnohdy zažili. To navždy zůstane v kapele.
Vraťme se do současnosti. Máš nyní nějakou náhradu za Fleret? Nechce se mi věřit, že bys muziku nedělal vůbec.
Samozřejmě, že muziku dělat budu. Spolupracuji s Michalem Šindelářem, což je syn od Dědka z Katapultu, ale jsme teprve na začátku cesty. Ač Michal hraje dlouho, tak ještě nemá tak brutální základnu fanoušků jako právě Fleret, který může přijet kamkoliv a vždy bude mít minimálně sto lidí pod pódiem. S Michalem si musíme všechno vybudovat, musíme začít jezdit po klubech. A na to se moc těším.
Co bys na rozloučenou vzkázal fanouškům Fleretu?
To je blbá otázka… (smích) Dokud bude Hrach zpívat, tak Fleret bude existovat. Je úplně jedno, kdo stojí okolo něj. Fanoušci možná ani nezaregistrují, že již v kapele nejsem, protože Fleret je hlavně Hrach a Stáňa (pozn.: kapelník Zdeněk Hrachový a houslista Stanislav Bartošík). Mým odchodem se pro fanoušky absolutně nic nemění a myslím si, že nový baskytarista kapelu oživí. Ať rozhodně nikdo není z mého odchodu smutný.
Poznámka: Rozhovor s novým baskytaristou kapely Fleret Radkem Postavou připravujeme.
Foto: Archiv kapely Fleret