V dubnu uplyne 150 let od narození významného obuvníka a průmyslníka Tomáše Bati. Připomínková akce v rámci celého roku přiveze do českých měst konference a veřejné diskuze o jeho stále platných přístupech k podnikání a práci s lidmi. Příběh rodinného impéria se rovněž dočká divadelního zpracování Letní scény Musea Kampa v muzikálu Klan Baťa.
„Nemůže býti bohatství tam, kde jsou lidé zaměstnáni podváděním. Nemají čas na budování hodnot, na vytvoření bohatství celé země.“ Tak zní jeden ze slavných výroků muže, který pozvedl laťku podnikání v tehdejším Československu na do té doby nevídanou úroveň. Muže, který stojí nejen za výraznou proměnou města Zlín, ale především člověka, který díky nadčasovým inovacím proslavil československý průmysl daleko za hranicemi tehdejšího státu.
Na jeho zásadní přínos a proslavení obuvnického průmyslu u nás i ve světě dají organizátoři akce Baťa 150 vzpomenout v rámci celoročního projektu. Zdůrazní jeho pokrokové smýšlení a humanistické hodnoty, které jsou v moderním podnikání platné dodnes.
„Chceme Tomáše Baťu představit jako člověka, který vyvinul unikátní systém řízení, který vnímá člověka jako celistvou bytost, a nikoliv jako pracovníka. Filozofie baťovské služby je založena na konceptu vzdělávacích a rozvojových aktivit, které učí člověka, jak najít vztah sám k sobě,“ říká ředitelka nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková.
Aby mohli organizátoři přiblížit jeho neobyčejný příběh a životní filozofii co nejširší veřejnosti, sestavili ve spolupráci se společností KOMA Modular pojízdný modul o velikosti 6×15 metrů (Baťovské číslo – jednotka, ze které Baťa skládal zlínské továrny), se kterým objedou 12 českých a slovenských měst.
„Hlavním bodem jsou dvě velké konference – jedna se koná 16. 4. v Paláci Žofín s mnoha speakery z podnikatelského prostředí. Druhá je 16. 9. ve Zlíně – konference Upgrade Baťa. Tam zazní i odborná část, jak Baťu přiřadit k tématu zdraví, sport, personalistika, podnikání, sdílení,“ dodává Končitíková.
V rámci Baťa Tour, která odstartuje 17. března, přivezou organizátoři diskuzi a výstavu o baťovských hodnotách postupně do Ostravy, Brna, Bratislavy, Českých Budějovic a Plzně. Vyprávět bude o myšlenkách týkajících se samotného leadershipu a inovací přes společenskou odpovědnost až po budování vztahů. Celou kampaň pak zakončí v listopadu v Praze.
Baťovské výročí se odrazí i v kultuře. Po inscenacích Meda, Werich, Marta a Forman se vlastního zpracování na Letní scéně Musea Kampa dočkal i obdivuhodný život obuvnického vizionáře. Poutavý příběh rodinného impéria nazvaný Klan Baťa budou moci divadelní příznivci zhlédnout v moderním muzikálovém zpracování od 16. června v areálu Sovových mlýnů.
Jako hlavní protagonisté se v červnové novince tvůrčího dua scenáristky a producentky Daniely Sodomové a režisérky Adély Laštovkové Stodolové představí Oskar Hes a Marek Lambora. Dále se mohou diváci těšit na Dana Krejčíka, Šimona Oppa, Tomase Seana Pšeničku, Radku Pavlovčinovou nebo Tomáše Kluse v roli Baťova bratra Jana Antonína.
„Strašně bych si přál, abych posloužil k očištění jména Jana Antonína Bati, protože dostal poválečným vývojem dost naloženo, kdy byl obviněn z kolaborace, byl haněn komunisty a pořádali na něj hon. On se zasloužil o velmi dobré jméno Československa ve světě a věřím, že byl skvělým pokračovatelem Tomáše Bati a dobrým člověkem, který se neštítil práce,“ říká Klus o své postavě v muzikálu.
„Celý klan Baťa je skutečně výjimečný, ať už jeho předci, tak i jeho potomci. Myslím, že si muzikál zaslouží nejenom on jako podnikatel a továrník, ale i on jako filozof a motivátor. Jeho pocit zodpovědnosti za společnost je něco, co by se mocní a bohatí lidé dnešního světa měli učit z baťovské brožurky. Čím víc rostla jeho moc, vliv a bohatství, tím větší byl jeho focus na člověka,“ dodává s obdivem zpěvák.
Nedočkaví diváci mohou do té doby navštívit představení Petra Vacka v Divadle Na Jezerce s názvem Baťman. Tedy inscenaci plnou humoru, hudby a tance s překvapivými informacemi o životě a úspěchu obuvnického mága v podání Davida Suchařípy.
–
ARCHIV: Článek v původním vydání
–
Autor: Tereza Lysá