Fleret: 35 / 5. díl / Jana Dubnická – Redlová
Zpěv
Členka kapely v roce 1984
Do kapely Šperk, jak se Fleret tehdy jmenoval, vás přivedl v lednu 1984 David Šedivý. Jak se to seběhlo, že jste se v kapele objevila, coby další zpěvačka po Simoně Králové?
Je pravda, že do kapely mě přivedl David Šedivý, se kterým jsem se seznámila někde na chalupě, kde se zpívalo. David mi nabídl, abych se přišla podívat k nim na zkoušku, neboť hledají zpěvačku.
Vzpomenete si, jaké písničky jste zpívala? Měli pro vás kluci něco přímo na tělo, nebo jste tak zvaně naskočila do rozjetého vlaku?
Vzpomínám si na písničku Prsty proti slunci. Ta mi docela šla. (smích) Jinak jsem byla součástí kapelních sborů. No a za tak krátkou dobu se opravdu nedalo mluvit o psaní pro mě. Mimo to jsem před působením v kapele zpívala ve sborech a v lidovém souboru, takže můj pěvecký projev byl spíše nevyzrálý a velmi ostýchavý.
Hned v únoru 1984 jste se zúčastnili okresního kola Porty v Gottwaldově a dokonce postoupili i do krajského kola, které se konalo v Brně. Jak vaše koncerty v té době vypadaly?
Vítězství v okresním kole Porty v Gottwaldově bylo opravdu milé, v Brně jsme měli již tvrdší konkurenci. Za mého krátkého působení jsme se zúčastnili pár přehlídek, pamatuji si vystoupení v klubu na Mladcové. Je to už opravdu třicet let…
Vybavíte si nějakou zajímavou historku z vašeho půlročního působení v kapele? Co byste na bývalé kolegy práskla z pohledu ženy v souboru?
Když jsem působila ve Fleretu, bylo pro mě v mých devatenácti letech největším zážitkem cestování ze Zlína do Vizovic ke Zdeňkovi Hrachovému na zkoušku. Jezdili jsme vlakem, Podřevnickou střelou s Petrem Chrastinou, Pavlem Husárem a s Davidem Šedivým. Celá cesta byl jeden souvislý smích. Na to ráda vzpomínám.
Traduje se, že v červnu 1984 jste kapelu opustila, protože z vás pánové chtěli udělat houslistku, ač jste toužila zpívat. Je to tak?
To byl kámen úrazu. Já jsem opravdu chtěla víc než jednu písničku, abych se trochu otrkala. Ale Zdeněk Hrachový spíš myslel, že bych kapelu mohla ozdobit hrou na housle. To nebylo v mých silách a tak to přirozeně celé zvadlo.
Kapela se také v době vašeho odchodu seznámila s Vlastou Redlem. Má to nějakou přímou souvislost s vámi?
Se mnou to má tu souvislost, že jsem se po mém odchodu z kapely při jedné návštěvě zkoušky seznámila s Vlastíkem a v listopadu 1985 jsme měli svatbu.
Můžete prozradit, co děláte v dnešní době?
V dnešní době bydlím v Uherském Brodě, pracuji v mateřské škole, a tedy tam ponejvíc využívám zpěvu. Trochu brnkám na klavír, ale na housle dětem raději nehraju.
A sledujete další počínání Fleretu?
Fleret samozřejmě po očku sleduji, občas je potkám na festivalu, třeba v Náměšti, nebo ve Strážnici. Občas si pustím některé oblíbené písničky z CD Tož vitajte, ogaři!
Kapela Fleret oslaví pětatřicet let v pražské Lucerně! Velkolepý koncert proběhne 25. března 2018. Ale ještě než se tak stane, připomeňme si bohatou historii této legendární vizovické party, která má na svém kontě řadu hitů. Je tady seriál obsáhlých rozhovorů. Už příští týden vás čeká pokračování, tentokrát bude odpovídat textař Jan Mrlík.
Foto: Archiv kapely Fleret