Rocková noc pod hvězdami je sice malý festival, ovšem může se chlubit skutečně velkou atmosférou. V zádveřickém fotbalovém areálu jej pořádá kapela Fleret v čele s kapelníkem Zdeňkem Hrachovým. A obyvatelé této obce, jež leží kousek od Vizovic, přijali tuhle akci za svou.

Ve festivalovém speciálu naleznete celkem 4 exkluzivní „lehké letní“ rozhovory. Kdo se před či po svém vystoupení rozpovídal? Marthy Duffek (The Blackties), Jirka Pařez (Pozdní sběr), Zdeněk Hrachový (Fleret) a Olda Říha (Katapult).

Letos se konal v pořadí již osmý ročník Rockové noci pod hvězdami a program byl opět velmi pestrý. Je už jakýmsi nepsaným pravidlem, že domácí Fleret si k sobě vždy přizve kapelu mladou – začínající, kapelu spřízněnou a kapelu, která má jméno. Pro návštěvníky je to tak pokaždé zajímavá přehlídka, kdy můžou muziku jak poznávat, tak i vychutnávat. Mnoho příznivců vizovické party má ještě v živé paměti ročník minulý, kdy Fleret slavil třicet let a během koncertu pokřtil spolu s Vlastou Redlem také výroční knihu Umělci na šňůře za účasti několika členů, kteří onu historii kapely opravdu psali. Tím pádem se dá říct, že pro Fleret je Rocková noc vždy jakýmsi výročním koncertem, kde slaví další rok své existence. Ani letos tomu nebylo jinak.

Pro tentokrát byla na úvod vybrána mladá zlínská kapela The Blackties, která první příchozí návštěvníky úspěšně nažhavila v pop-rockovém stylu. Ač počátky Blackties sahají do roku 2010, v současné čtyřčlenné sestavě hrají od roku letošního. Z počátku hráli převážně písně americké kapely Green Day, ovšem postupem času přesedlali na vlastní tvorbu. A byl to dobrý krok. Pánové se toho rozhodně nebojí a již nyní se dá říct, že mají dobře našlápnuto. Na pódiu jsou živelní, správně drzí, a pokud se jejich tvorba neutopí v záplavě tvorby od kapel konkurenčních, ještě o nich určitě uslyšíme.

Následně patřilo vyhřáté pódium v hezky se plnícím areálu brněnskému Pozdnímu sběru. Kapela, která si zakládá na rockové kytarové muzice s bluesovými základy, tak trošku zavánějící jižanskými vlivy, stejně jako vlivy ryze místními, není na hudební scéně žádným nováčkem. Příští rok oslaví už patnáct let a skládá se ze skutečného sběru vynikajících muzikantů. Tak namátkou: Michal Vašíček –ex Čechomor, Jíra Meisner –ex Kamelot nebo Karel Macálka –ex AG Flek. Pánové v čele s Jirkou Pařezem předvedli průřez svojí tvorbou, na svém kontě mají již pět alb, včetně úspěšné desky Na trati, která vznikla ve spolupráci s Romanem Horkým, frontmanem Kamelotu.

Úderem osmé hodiny večerní nastoupil domácí Fleret. Vizovická partička zraje jako víno a zcela bez debat byla vrcholem celého dne. Inu, platí zde další nepsané pravidlo – čím starší, tím lepší. Fanouškům poprvé ukázali nový zpěvník, obsahující 75 největších hitů, tedy průřez od první desky až po poslední řadovku s názvem O krásách Valašska. Do svého repertoáru navíc pánové již před časem zařadili také tři zbrusu nové písničky, které tak nějak naznačují, že dávají dohromady nový materiál na novou desku. Tolik energie, kolik z Fleretu doslova tryskalo, to se jen tak nevidí. Ovšem program osmé Rockové noci pod hvězdami ještě zdaleka nekončil.

Na Fleret totiž plynule navázal Katapult, hlavní headliner letošního ročníku. Při vší úctě k této legendární skupině, nutno s pokorou a slušností přiznat, že zlaté časy Katapultu jsou již nenávratně a definitivně pryč. Tak to prostě je. Pozornému posluchači jen těžce unikne fakt, že to občas téměř čtyřicetileté kapele na koncertech lehce drhne. Přesto si Olda Říha zaslouží uznání, jelikož po boku mladých a dravých parťáků Andyho Budky a Ondřeje Timpla nic nešidí a stále jde do všeho naplno. Zazněly téměř všechny velké hity Katapultu, které asi nemá cenu zmiňovat, jelikož jich je skutečně spousta a každý je moc dobře zná. Zazněla i novější tvorba ze zatím posledního alba Radosti života. Deska, která vyšla v roce 2010, naznačila, že omlazení Katapultu prospělo. Uvidíme, s čím přijdou pánové dál. Určitě to stojí za pozornost. Made in rock n´roll!

Komu se ani po Kaťácích nechtělo domů, mohl zůstat a užít si následnou after party s DJ Vaškem Řepou. Jídla i pití bylo dost, zážitky se během horkého červencového dne nakupily. Takže zase někdy příště? Ano, za rok v Zádveřicích!

Přečtěte si exkluzivní rozhovory, které vznikly během Rockové noci pod hvězdami 2014. Zástupci vybraných kapel se rozpovídali krátce před či po svém vystoupení. Dozvíte se tak mnoho zajímavostí a aktualit a navíc zjistíte, co plánují na zbytek letošního léta.

01 - DufekMarthy Duffek

(frontman skupiny The Blackties)

Co se ti vybaví, když se řekne Fleret?

Staří rock’n’rolloví chlapi.

Znáš jejich tvorbu? Poslouchal jsi je někdy?

Znám. V podstatě se dá říct, že jsem na tom vyrůstal. Takže určitě vím, o co jde.

Samozřejmě se ptám také z toho důvodu, že Rocková noc pod hvězdami je akce, kterou Fleret pořádá. Nicméně se pojďme věnovat vaší kapele. Kdybys ji měl jednou větou představit široké veřejnosti, jak by to znělo?

Jsme kapela, která si užívá život, a přesně to se snažíme lidem sdělit i svou energickou tvorbou.

Jste mladá kapela ze Zlína, od roku 2013 se věnujete již vlastní tvorbě. Kam bys ji zařadil?

Řekl bych, že je to něco mezi popem a rockem. Víceméně líbivá hudba, takový komerčnější rock. Nic tvrdého, ale zároveň ani nic lehkého.

Měli jste na začátku nějaké vzory, nebo jste ihned razili vlastní cestu?

Začínali jsme jako Green Day revival, tím pádem se dá říct, že právě oni nás nějak vychovali. A naše současné vzory? Určitě stále Green Day, ale i například One Direction nebo Bruno Mars.

Co vás vedlo k tomu zásadnímu kroku začít dělat vlastní muziku?

Už jsme cítili, že je to potřeba. Zároveň jsme chtěli zjistit, jak na to budou lidé reagovat. A ono se to uchytlo, což nás vedlo jasně k názoru, že kašleme na covery a jdeme na vlastní dráhu.

Je z tvého pohledu těžké se v dnešní době s kapelou uchytit?

Myslím si, že to určitě těžké je. Je to o třech věcech: buď máš štěstí, peníze, anebo něco, čím extrémně zaujmeš.

Máte před sebou nějakou vysněnou metu, samozřejmě reálnou, které byste rádi dosáhli?

Nechali jsme si to zatím otevřené. Muzika je něco, pro co žijeme a tím pádem bychom se jí i rádi živili. Děláme pro to všechno a třeba jednou budeme světová kapela, která si zahraje na všech kontinentech.

Vraťme se ale do současnosti. Co vaše plány na léto?

Momentálně řešíme srpnové tour po Anglii, které by mělo trvat tři nebo čtyři týdny.

Jak k takové možnosti došlo? Přece jen to není u začínajících kapel běžné, aby si na měsíc odskočili do Anglie.

V Anglii máme známé, proto jsme tam naši muziku nabídli. Poslali jsme jim naše nahrávky, které se jim zalíbili a tak vzešlo turné čítající asi patnáct koncertů v tamních klubech. Zároveň to bude i naše dovolená.

A na závěr prozraď, kde lidé najdou vaši tvorbu a kde se o vás dozví více informací.

Určitě hlavně na Facebooku, protože ten je nejvíc navštěvovaný. Máme i Twitter, Instagram nebo Bandzone.cz, kde jsou další informace, včetně krátké biografie. Také tam máme i staré nahrávky. Proto prozradím, že brzy budeme nahrávat tři nové singly a můžu slíbit, že to bude úplně něco jiného, než předtím. A také plánujeme točit videoklip.

02 - PařezJirka Pařez

(frontman skupiny Pozdní sběr)

Co se vám vybaví, když se řekne Fleret?

Porta, na které bylo třicet tisíc lidí, a my jsme se tam s Hrachovým ožrali. (smích) V té době hráli Křupavá srdíčka od Redla… No jo, už je to dávno.

Ptám se také proto, že Rockovou noc pod hvězdami kapela Fleret pořádá. Ač nejde o typický festival, tak mě zajímá, jaký máte k těmto akcím vztah. Preferujete festivaly nebo spíš vlastní koncerty?

Například tady na Rockové noci v Zádveřicích jsme s kapelou Pozdní sběr již potřetí. Ale je pravda, že v této sestavě, ve které momentálně hrajeme, upřednostňuji spíš naše koncerty. Miluji malé klubové koncerty. Teď právě jedeme, společně s kapelou Druhá tráva, projekt Castle Tour, což jsou koncerty na hradech a zámcích. Ovšem i festivaly mám moc rád.

Kapela Pozdní sběr vznikla v roce 2000 a tvoří ji lidé, kteří mají velmi bohaté muzikantské zkušenosti. Co dalo Pozdní sběr dohromady?

Ono to má dvě fáze. V roce 2000 se sešli muzikanti, kteří, když přišla revoluce, začali podnikat a vykašlali se na muziku. Ve větším případě to byli profesionálové, kteří se muzikou opravdu živili, ale utekli od ní. Po deseti letech podnikání jim muzika začala chybět a tak jsme si poskládali kapelu s tím, že si prostě zahrajeme. Bylo nás tehdy pět. Původně jsme to koncipovali tak, že to bude bigbítek, že budeme dělat věci vlastní i věci převzaté, ale došlo to tak daleko, že jsem se do toho úplně ponořil a najednou jsme natočili první autorskou desku, potom druhou a následně jsem začal obměňovat kádr, který ale rozhodně nebyl špatný. Jenomže jsem se rozhodl, že to chci dělat tak, jak jsem byl zvyklý například od Hráčů (pozn.: country kapela), tedy profesionálně. A tak jsem naši sestavu za poslední čtyři roky opravdu obměnil a přizval ke spolupráci z naší country-rockovo-folkové scény extraligové muzikanty, kteří byli zrovna volní.

O koho jde?

V kapele je například Jíra Meisner –ex Druhá tráva, Tomáš Hanke –ex Katapult, Michal Vašíček –ex Čechomor nebo Karel Macálka –ex Vlasta Redl. Jsou to staří mazáci a je to opravdu výběr z bobulí. To celé je doplněno dvěma super mladými – klávesák Štěpán Baloun a zpěvačka Petra Jonášová. A mě to s nimi setsakramentsky baví.

Už jste zmínil, že máte dvě studiová alba. Třetí vyšlo loni v dubnu a bylo jakýmsi vyústěním společné spolupráce s Romanem Horkým.

Kamelot nás kdysi brával jako svou předkapelou, abychom se lidem ukázali. A právě tehdy jsme si domluvili s Romanem Horkým spolupráci. Vznikla společná deska Pozdního sběru a Romana Horkého, která se jmenuje Na trati. Rok jsme společně koncertovali a bylo to moc fajn. Řekl bych, že je to moderní folková muzika, něco mezi Pozdním sběrem a Kamelotem. Co taky jiného?

Zajímá mě ale také ten váš současný projekt, který máte s Druhou trávou.

Ten je výborný. Vlastně celé Castle Tour je můj nápad a hledal jsem někoho, kdo by do toho šel s námi. Jedna z prvních možností byl Fleret, což neklaplo, ale třeba to vyjde příští rok. A tak do toho šel Robert Křesťan a Druhá tráva. Je skvělé, že na tyto koncerty chodí hudební fajnšmekři, úplně jiní lidé, než chodili dva roky zpátky na nás a Kamelot, což je také moc dobře. Celý tým kolem Castle Tour je obrovsky pohodový. A kladný dopad to má i na prodej našich CDček, kterých máme mimochodem už celkem pět. Dvě studiová, jedno živé, jedno reklamní a společné s Horkým. Navíc v aktuální sestavě je roztočené další.

Kdy se ho dočkáme?

Vydají nám ho Warner Music a termín vydání je leden 2015. Já ho přesně v tu dobu budu potřebovat, protože Pozdní sběr bude mít patnáct let a tahle malá oslava by se měla s něčím spojit. Nové CD je dobrý důvod. (úsměv)

03 - HrachovýZdeněk Hrachový

(frontman skupiny Fleret)

Rocková noc pod hvězdami se konala již po osmé, což znamená, že si v Zádveřicích své pevné místo již zcela jistě vybudovala. Na který z uskutečněných ročníků vzpomínáš nejraději?

To je těžká otázka. Určitý šok pro nás byl hned ten první ročník, protože se celkem pěkně podařil a přišlo relativně hodně lidí. Nějakých pět set nebo i šest set. Tehdy jsme to udělali tak nějak lehčeji – bylo to postavené jako náš domovský festival a přizvali jsme si pouze kamarády z Valašska, kapelu Ciment. Dále jsme pozvali kapelu Premier, což jsou taktéž naši kamarádi, kteří to dorazili ve stylu zábavy. Lidé byli spokojení a Zádveřice byly navíc nadšené, že se konečně využil areál. Takže na to rád vzpomínám, protože kdyby se to tehdy nepovedlo, tak to asi dál nepokračuje. A hodně se mi líbil i ročník, na kterém byla Laura a její tygři, což je tak tři čtyři roky zpátky. Laura zrovna slavila pětadvacáté výročí a jejich koncert neuvěřitelně sedl. Navíc půlka lidí mi tehdy říkala, že Lauru vůbec neznala a že byli nadšení. Takže i to bylo úžasné.

Pohrával sis někdy s myšlenkou udělat z toho dvoudenní akci?

Dvoudenní akce jsem dělával, když jsem pořádal Valašský frgál (pozn.: dnes již neexistující přehlídka, konající se ve Vizovicích) a nebylo to špatné. Ale přece jen jsem už starší a v tomhle případě by to znamenalo popařit jeden den, popařit druhý den a to už bych fyzicky asi nedával… (smích) Ovšem je pravda, že se to trošku i nabízí, protože v Zádveřicích máme perfektní zázemí díky obci. Máme k dispozici zcela zadarmo plochu pro stanování a parkování přímo u areálu. Na místě je i hospoda, což taky funguje, takže je skutečně možné, že nás to v budoucnu napadne. Ale zatím jsme o tom neuvažovali.

Pojďme ale k letošnímu ročníku, kdy hlavním lákadlem, samozřejmě vedle vás, byl také Katapult v čele s Oldou Říhou. Proč zrovna tato legendární kapela?

Na začátku akce si vždy zahraje nějaká mladá kapela, zvu si hodně kapely, ve kterých mám kamarády a také pokaždé potřebuji nějakou známější, profláklou skupinu. Přece jenom, Zádveřice jsou dědina. Z toho důvodu jsem si letos vybral Katapult, který znají i starší generace. A také i z toho důvodu, že ač jsou opravdu legenda a hrají téměř čtyřicet let, tak stále chtějí slušný honorář. Není to žádná říše snů. My jsme se s nimi loni potkali dvakrát a tím, jak mají nyní obnovenou sestavu, tak se mi i líbili. S Oldou jsme se dohodli, vyšlo to.

Nyní už se ale budeme věnovat Fleretu. V Zádveřicích jste poprvé ukázali zbrusu nový zpěvník, který obsahuje 75 největších hitů. Jak je zpracovaný? A co vás vedlo k jeho vydání?

U Hitboxu už vyšly celkem dva zpěvníky, takzvaně „Fleret od A do Ž“, ovšem končí někdy v období čtyři desky zpět, což znamená, že tvorba Fleretu za posledních šest let nebyla zmapovaná. To je jeden z důvodů, proč nový zpěvník. Druhý důvod je ten, že ne všechno se nám v těch starých líbilo, skrz to, jak to bylo zapsáno do značek. Nezdálo se nám to úplně profesionálně zpracované, vzhledem k tomu, že si ty zpěvníky berou například i kantoři do hudebek a děti podle nich hrají. Takže jsme to nechali udělat znovu mým kamarádem Petrem Dvorníkem z Brna, který je opravdu odborník a učí muziku celý život. Pořádně to zapsal do not a akordů, já jsem to celé prošel, zkontroloval, aby ty melodické linky byly věrohodné a skutečně tak, jak je zpívám a dokonce jsme tam nechali napsat i mezihry a sóla. Takže je to materiál, podle kterého se dá Fleret příjemně hrát. Vybrali jsme skutečně pětasedmdesát hitů za celých třicet let, kdy to uzavírají písničky z alba O krásách Valašska.

Podle čeho jste vybírali?

No, vybírali jsme skutečně jen ty písně, které se dají zahrát se španělkou u ohně. Nemá cenu, abychom tam dávali třeba Nervi moje nervy, protože to si nikdo nezahraje. A když se na to tak dívám, tak výborná vychytávka je kroužková vazba. Já osobně mám doma mraky zpěvníků, někdy z nich na večírcích hraji, a pořád se mi zavírají. K tomu ještě nevidím doprostřed na akordy, díky lepené či vázané vazbě. Takže podle našeho zpěvníku se bude na večírcích hrát výborně! (smích)

Je nějaká písnička, která výběrem neprošla, byť samozřejmě z logického důvodu, který jsi zmínil, a chybí ti tam?

Já myslím, že ne. Prošlo všechno, protože jsem to vesměs vybíral já. Udělali jsme to na číslo sedmdesát pět, vyšlo to tak a koneckonců je to hezké číslo. Zároveň jsme tam nechtěli dávat ani nic nového, ač mám naskládané půl nové desky. Na to je čas… (úsměv)

Tím jsi mi teď krásně nahrál. Málokomu z věrných fanoušků asi uniklo, že máte v playlistu na koncertech nové písničky. Znamená to, že Fleret úplně pomalu, zlehka míří do studia?

Uvidíme. Když se to podaří, tak třeba v lednu půlku desky natočíme. Je to na dobré cestě v tom, že mám opravdu pět písní skutečně složených a máme to s kapelou i na hotovo udělané, zaranžované a nazkoušené. Momentálně hrajeme na koncertech tři nové písně, dvě se musí ještě sezkoušet. Děláme to ale v klidu, bez násilí, sejdeme se vždycky, když je čas. A další tři písničky mám již vymyšlené. Takže se dá v podstatě říct, že tři čtvrtě materiálu na novou desku je hotového. Myslím si, že na rok by klidně mohla být venku.

Takže je možné, že příští rok budete mít v Zádveřicích novou desku.

To je dost možné. Honit to ale zbytečně nebudeme, nechceme to nějak uspěchat. Když by se motor najednou zadrhl a nešlo to, tak se nic neděje, protože nemáme žádné smlouvy. Opravdu chceme, aby ten materiál byl solidní. Všechno jsou to nové písně, jediná stará věc bude oprášená Hlava XXII, kterou hrajeme, a má velký úspěch.

Vsadili jste opět na starý dobrý osvědčený tým, co se textařů týče?

Určitě. Neměnili jsme nic. Na minulou desku O krásách Valašska mi hodně textů naskládal nebožtík Milan Matějka, nyní mi dodal fantastický materiál Libor Mysliveček a pár pěkných textů doplnil i Honza Mrlík. Ale je pravda, že zatím to je převážně o textech Libora, za což budou fanoušci určitě rádi, protože tvoříme takový základní a úspěšný tandem.

A možná je to hodně předčasná otázka, přesto mě zajímá, zda zůstanete věrni i zvuku, který jste zvolili na Krásách Valašska. Nebo půjdete zase někam jinam?

Vidím to dost stejně, asi to už nebudeme nějak měnit. Fanouškům můžu slíbit, že na desce budou i hodně tvrdé věci a máme tam samozřejmě vymyšlenou jednu blbost, kterou vždy děláme – lehce erotickou. (úsměv) Myslím, že je to dobrý materiál, protože už teď, když nějakou novinku zahrajeme, tak lidi po koncertě chodí za naší manažerkou Silvou a chtějí je na CDčku. A to je velice příjemné. Pěkná zpětná vazba, která nás utvrzuje v tom, že by to mohlo fungovat.

Nemůžeme vynechat otázku, týkající se Jarmily Šulákové, která v červnu oslavila 85. narozeniny. Ve vsetínském Kulturním domě se uskutečnil velký narozeninový koncert, na kterém jste taktéž něco málo zahráli. Jak to celé probíhalo?

Byl to velice pěkný komponovaný program, který udělal mladý Janek Rokyta a zpěvačka Klára Obručová, která zpívá s BROLNem (pozn.: Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů). Zpívá dobře, ale Jarmila to zkrátka není. Celé to zastřešoval zmíněný BROLN, dále tam něco zahrál i Janek Rokyta mladší na cimbál, střídaly se tam výborné pěvecké legendy – Jarmilce přišli zazpívat třeba Josef Laža nebo Zdena Straškrabová s Vlastou Grycovou, což jsou vlastně její souputkyně, byl tam také vynikající starý pán z Jasenky, zpěvák Staňa Tomanec. Během večera se pouštěly různé staré záběry Jarmilky na velké plátno a asi v polovině programu ji přivezli, protože byla v nemocnici, má zlomený kotník. Nezpívala, jen mluvila a komentovala krásné záběry na videu. Bylo to moc milé posezení. Na závěr nás ovšem velmi mile překvapila, když řekla, že bude zpívat jenom se svým milovaným Fleretem. Samozřejmě je to i tím, že s námi vystupovala posledních sedmnáct let a ten BROLN už tak nezná, hodně se omladil. Takže jsme si společně dali Ovečky zaběhnuté, lidé brečeli, povstali a bylo to opravdu celé dojemné. Vydařilo se to, líbilo se nám to. Byli jsme tam jen v akustické sestavě, tedy ve třech, ale vedle folklóru to bohatě stačilo. Beru to jako definitivní rozloučení Jarmilky s pódiem. Lidé se stále ptají, zda ještě bude zpívat, ale já stoprocentně říkám, že už nebude. Člověk to prostě musí respektovat, jelikož má své roky a chce mít klid.

Na závěr se vrátíme tam, kde jsme začali, tedy zpět do Zádveřic. Máš už v hlavě plán na příští Rockovou noc pod hvězdami? Napadá tě, koho si pozveš?

Čoveče, jeden ročník Valašského frgálu jsem udělal takový stylem, že se to celé neslo v duchu valašského trojboje. Byl tam Fleret, Ciment a Mňága a Žďorp. Druhý den tam byly i nějaké cizí kapely, Poláci, Slováci, balkánská dechovka a tak. Ovšem Valaši měli daleko větší úspěch. A tak nyní koketuji s myšlenkou, že v tom krásném valašském prostředí, kam za námi jezdí rok co rok i kamarádi z Čech, z Vysočiny a ze Slovenska – ze Záhorí, udělám zase něco ryze valašského. Program Valaši sobě! (úsměv) Otázka je, zda seženu adekvátní kapely, ale na to je ještě čas. Příští rok bude ročník devátý, a když dá bůh a dožijeme, tak na jubilejní desátý se pokusím zlomit zase nějakou hvězdu.

04 - ŘíhaOlda Říha

(frontman skupiny Katapult)

Koncert v Zádveřicích byl váš vůbec první koncert po kapelní dovolené. Jak jste si ji užil? Kde jste sbíral síly na další porci letních koncertů?

Tak pozor! To byla výhradně jenom moje osobní „zdravotní“ dovolená. Vypnul jsem prostě na šest dní telefon, nezapnul počítač a věnoval se pouze a výhradně manuální práci na chalupě na Šumavě. Už dávno totiž vím, že jedině manuální práce vytěsní z hlavy jakékoliv negativní myšlenky na problémy, které vznikají v kanceláři Katapultu při produkci našich koncertů. A že jich není málo, letos se obzvlášť velice nakumulovaly. Navíc mám ještě ten nejobyčejnější koníček – denně chodím po Šumavě i patnáct kilometrů. Bomba!

Co se vám vybaví, když se řekne Fleret?

Tak to už je vlastně legenda. Zdeněk Hrachový je srdcař a miluje svoji muziku. Hrají hezké písničky, a jak jsem slyšel, véééééélice dobře!

Ptám se také z toho důvodu, že Rocková noc pod hvězdami je akce, kterou Fleret pořádá. Nejde o typický festival, přesto mě zajímá, jaký máte k akcím tohoto typu vztah? Preferujete hraní na festivalech či dáváte přednost vlastním koncertům?

Právě že k tomu netypickému festivalu, jako je Rocková noc, máme ten nejvřelejší vztah. Katapult preferuje právě takovéhle menší „rodinné“ festivaly. Snad je to i proto, že my už jsme vlastně rodinná kapela pro tři, možná, že už i čtyři, generace. Dáváme také přednost vlastním koncertům, to je jasné. A nabídku na menší festival neodmítáme. My vlastně ty veliké festivaly k ničemu nepotřebujeme. Pro Katapult jsou prostě nevyhovující ty rychlé přestavby mezi kapelami a už vůbec neděláme zvukovku před lidmi. Občas nějaký velký festival splní naši podmínku zvučit ráno ještě před otevřením a vstupem fanoušků, tak do toho jdeme. Ale jak říkám, vlastní koncert je vlastní koncert. Totální klid, všechno ve vlastních rukou a nakonec tříhodinový koncert. To je naše parketa a to nás baví.

Pokud se nepletu, tak Katapult oslaví v příštím roce úctyhodných 40 let existence. Co považujete za nejlepší a naopak za nejhorší okamžik té dlouhé dráhy?

Naše začátky, v podstatě už v šedesátých letech a posléze vznik Katapultu v sedmdesátých letech. Všechno bylo poprvé, vzrušující a bezstarostné. Šok, že se posléze můžeme živit rokenrolem. Žiju z toho pocitu dodnes. A nejhorší okamžik? Když mi umřeli oba celoživotní parťáci a kamarádi. Basák Jiří „Dědek“ Šindelář a bubeník Tolja Kohout. Co dodat…

Připravujete nějaké speciality v rámci oslav? Na co se můžou vaši fanoušci těšit?

Hlavně naše klasické, celoroční turné – 80 koncertů – RETRO TOUR 2015, 40 let (1975 – 2015). Novinkové album na CD, doplněné DVD diskem, kde budou dobové retro záznamy z našeho života a koncertů. Dokonce mám v archivu němé, filmové záznamy na kameru 8mm. To bude bomba. Nechte se překvapit, už na tom pracujeme.

A na závěr mě zajímá, kam byste rád vaše příznivce pozval v rámci tohoto léta? Kam se těšíte? Co byste z vašeho rozpisu plného koncertů vypíchl?

Bože, těšíme se na všechny naše koncerty. Těšíme se na to, že můžeme hrát rokenrol. Baví nás hrát v různých prostředích a ke každému koncertu přistupujeme s plnou odpovědností a péčí. Jedeme si pro úspěch a jedeme vzbudit emoce. A proto jsme schopni obětovat všechno. Všechno co děláme, musí být každý rok a vlastně každý koncert lepší a lepší. Kdyby tak fungoval svět jako Katapult, byli bychom v ráji. A věřte mi, že když je vlastně Katapult na jevišti, tak je v ráji.

 

Odkazy: facebook.com/theblacktiesofficial, www.pozdnisber.cz, www.fleretmusic.cz, www.katapult.cz

Foto: hornipodrevnicko.cz, Kamil Till, Tom Svoboda, Klub Paderewski, www.milosfoto.cz