Podle prezidenta Miloše Zemana by zavedené brněnské divadlo Husa na provázku nemělo dostávat žádné dotace. Zeman se tímto výrokem připojil k řadě kritiků kontroverzního představení „Naše násilí, vaše násilí“. Výhrady k obsahu divadelních představení v Česku mají i podobu vyhrožování smrtí.

Své o tom ví ředitel Městského divadla Zlín Petr Michálek. Největší vlna, včetně výhrůžek zabití a toho, že „divadlo vyletí do vzduchu“, se strhla spolu s uvedením kabaretů Ovčáček čtveráček a Ovčáček miláček.

„To byla úplná smršť, byly to telefony, maily, dopisy, esemesky. Spousta vyhrožování, takové ty klasické formulace o tom, na jaké lampě budu viset, že se potkáme v temné uličce a takové věci,“ vypočítává Michálek s tím, že nikdy dříve podobné reakce v divadle nezaznamenal.

„Bylo to pro nás překvapení a bylo citelné, jak jsou jisté skupinky na Facebooku organizované po celé republice a sletí se na vás jako vosy. To jsme nikdy předtím nezažili. Ale zároveň jsme zatím nezažili ani to, aby si ta skupinka oblékla modrá trička a vstoupila na jeviště,“ připomíná reakci hnutí Slušní lidé na představení brněnského divadla Husa na provázku, které uvedlo hru Naše násilí, vaše násilí.

Tvrdě antisemitský dopis

Fyzické hrozby zažili i herci tohoto brněnského představení, které vrcholí kontroverzní scénou, kdy Ježíš znásilní muslimku.

Ředitel Národního divadla v Brně (představení bylo součástí festivalu Divadelní svět, který brněnské ND organizovalo) Martin Glaser přerušení hry přirovnal k nástupu fašismu.

„Dělo se to tady, když čeští náckové protestovali proti hrám Voskovce a Wericha. Projevy jsou naprosto stejné, včetně jejich nehorázného fyzického vyhrožování, hrozba silou přímo v sále i pokračování v médiích, kde říkají: ‚Jestli se nám napříště nebude něco líbit, budeme důraznější.‘ Co bude příště? Budeme pálit knihy, vynášet díla z galerií, budeme ty lidi fyzicky likvidovat?” ptá se Glaser.

Městské divadlo ve Zlíně má ještě další zkušenost. Na adresu divadla přišel letos na jaře tvrdě antisemitský dopis – poté, co formou scénického čtení uvedlo divadlo hru Furianti.

Ta s nadsázkou zpracovává reálné téma, kdy je řada dvorků před rodinnými domy v Prostějově vydlážděna náhrobky z tamního židovského hřbitova. Náhrobky nyní vykupuje židovská organizace, nabízí nové vydláždění na své náklady a setkává se s tím, že s ní lidé licitují o peníze navíc.

Zároveň část místních protestuje proti plánům dobročinné nadace Kolel Damesek Eliezer a Federace židovských obcí na novou pietní úpravu židovského hřbitova.

Jeho pozůstatky se nacházejí poblíž základní školy; nyní je na místě park a parkoviště. Ve městě téma vybudilo i antisemitské výpady, které se poté přenesly i na zlínské divadlo.

„Podezření na autora je právě z okruhu Prostějova, ve světle toho, co se tam děje kolem židovského hřbitova,“ říká ředitel divadla Michálek.

„Dopis byl dosti drsný, psali mi ve smyslu, jaký jsem žiďák a že bych měl jít do plynu, stejně jako Hitler zplynoval všechny Židy,“ popisuje Michálek obsah dopisu, který předal policii.

Co udělají zítra?

Scénické čtení Furiantů se ale velmi pravděpodobně ve Zlíně změní v plnohodnotnou divadelní hru.

„Divácká reakce je neskutečně pozitivní, je to velmi dobrý text. Bavíme se o tom, zda to nenasadit. Věřím, že ten výhružný dopis byl ojedinělý výkřik. Kdyby měl člověk podléhat podobným věcem, bude moct hrát maximálně jen Shakespeara,“ konstatuje Petr Michálek.

Své kontroverze spojené s divadelním představením mají i na Slovensku. V březnu 2016 tehdejší hejtman (župan) Banskobystrického kraje Marian Kotleba (post vloni neobhájil, ale letos oznámil kandidaturu na slovenského prezidenta) a šéf extremistické Lidové strany Naše Slovensko nechal ve městě Brezno přerušit ochotnické divadelní představení Kováči.

Důvodem byly podle něj expresivní a neslušné výrazy, které v představení zazněly.

„Odešli jsme z jeviště. V tom šoku jsme nedokázali jinak zareagovat. Dnes nám přerušili představení, a co udělají zítra? Přišijí nám hvězdy?“ reagovala na incident jedna z hereček Alžběta Vagadayová.

Představitel hlavní role Július Obernauer tehdy zmínil, že podobný zásah nezažil ani za totality, když soubor hrál tehdy zakázaného Milana Kunderu.

 

ARCHIV: Článek v původním vydání

 

Autor: Robert Břešťan